Vzpomínka na Ivana Mackerleho
Ivan Mackerle (12.3.1942-3.1.2013) se stal prototypem badatele, který nejen záhady obdivoval, on za nimi jezdil do všech koutů světa a objevoval je pro nás, obyčejné… Číst dále »Vzpomínka na Ivana Mackerleho
Vladimír Šiška
Družice Starlinku způsobují vlnu pozorování UFO
Když byla v květnu 2019 vynesena první šedesátka družic systému Starlink, byla šňůra družic, pohybující se na obloze několikrát považována za UFO. Stejně tak je to s další várkou družic, které byly vyneseny na oběžnou dráhu 11. listopadu 2019. Ani na konci prosince ještě nejsou družice rozptýleny na různé oběžné dráhy a velká část z nich se pohybuje v řadě za sebou.
Opět nebeský had?
Když 24. května vynesla kosmická raketa Falcon 9 najednou šedesátku družic systému Starlink, zaznamenalo to několik pozorovatelů jako UFO. Pohybující se řetízek světel vypadal jako svítící had, nebo vláček na obloze. Obdobných jevů však můžeme na obloze spatřit více. Vysvětlení ale musíme hledat jinde.
Záhada v infračerveném světle
Hodně pozorování neobvyklých jevů a UFO se k nám dostává od rybářů a lovců. Sezení v přírodě, bez rušivých světel, pozorování noční oblohy vede občas k zachycení jevů, které někdy nedokážeme vysvětlit. Také v tomto případě myslivce sedícího na posedu. Neznámý objekt však nezachytil pouhým okem, pro to byl zřejmě neviditelný. UFO zachytilo noční vidění s infračerveným přísvitem.
Co se dělo 3.8.2019 u letiště Václava Havla?
Tak jako existují fanoušci železnice nebo automobilových veteránů, letečtí spotteři se zabývají sledováním a fotografováním zajímavých typů startujících a přistávajících letadel. Některá letiště jim vycházejí vstříc a vytvářejí spotterům na zajímavých místech stanoviště s možností dobrého výhledu. Na pražském letišti je takových míst 19 a navíc je na střeše parkoviště společnosti GO Parking umístěna webová kamera, zobrazující pohled na vzletovou a přistávací dráhu RWY 06/24 ze vzdálenosti téměř dvou kilometrů. Aktualizováno!Číst dále »Co se dělo 3.8.2019 u letiště Václava Havla?
Ta jediná a pravá realita
Když otec české záhadologie a sci-fi fandomu dr. Ludvík Souček napsal svojí slavnou trilogii Cesta slepých ptáků, podařilo se mu vylíčit příběh tak sugestivně, že dodnes kolují historky, jak byl oslovován, zda by nezprostředkoval besedu s dr. Kameníkem, hlavním hrdinou románu. U mnoha lidí se mu tak podařilo vytvořit část virtuální reality, která se tvářila jako skutečnost.
Area 51 – co se tam nachází?
Bylo to nejtajnější místo v celých Spojených Státech. Základna byla tak tajná, že až do 80. let minulého století nebyla ani na mapách a její existenci vláda USA popírala. Byla tak utajovaná, až se stala slavnou. Co všechno na tomto proslulém místě bylo a co tam tak asi může být dnes? S jistotou víme, že se tam testovaly nejnovější letadla i zbraně. A co dál? Mimozemské technologie, nebo snad samotní mimozemšťané?
Nebeské bludičky – stále nevysvětlený jev
Nevíme jestli má tento jev něco společného s bludičkami, které známe z našich pověstí. Je to jen pojmenování zvláštního jevu, který je – čas od času – ohlašován jako pozorování UFO. Poté, kdy si někdo z vyšetřovatelů projektu Záře všimne, že některá ohlášená UFO mají stejné charakteristiky, obvykle vytvoříme pracovní kategorii, kterou nějak pojmenujeme. Snadno se pak dají vybrat a vzájemně porovnávat případy, které vykazují vzájemnou podobnost.Číst dále »Nebeské bludičky – stále nevysvětlený jev
Další nebeský had?
V noci z 24. na 25. 5. 2019 pozorovaly stovky lidí zvláštní řetízek za sebou letících světel přes celou oblohu. Tento úkaz byl pozorován v celé republice a dokonce i z ostatních míst Evropy. Vypadalo to jako korálky navléknuté na šňůrce. Bílá světla, letící v různých rozestupech za sebou, ve chvíli pozorování lidé (správně) označovali jako UFO a také nám přišlo více než 20 hlášení s popisem tohoto jevu. A vysvětlení?
Nebeský had?
Nad severočeským Libercem se objevilo cosi jako světelná „šmouha“ či tmavý objekt hadovitého tvaru, pokrytý svítícími body. Protože se nám sešly již dvě pozorování, zdá se, že šlo o velmi nápadný jev. Pomůžete nám jej objasnit?
Aktualizace – nová svědectví!
Statistika roku 2018
Přinášíme pravidelnou každoroční statistiku našeho bádání. Statistika je užitečná pro každé zkoumání, může nám odhalit souvislosti, kterých bychom si jindy ani nevšimli, ukazuje charakteristiky některých jevů a zcela jistě není jen suchopárnou vědou.
Staré pověsti … keltské? (5)
Odehrály se všechny historické události opravdu tak, jak nám předkládají učebnice dějepisu? Je v historických kronikách popsáno všechno tak, jak se to skutečně odehrálo? Nejstarší zdroje informací, staré kroniky, psali lidé, kteří byli ovlivněny – svými názory, svými panovníky a mnohdy psali na jejich objednávku. Navíc psali mnohdy o událostech, které se odehrály před stovkami let. A když nebyly po ruce písemné prameny, dovolávali se ústní tradice …a často pomohla i vlastní fantazie.
Staré pověsti … keltské? (4)
Odehrály se všechny historické události opravdu tak, jak nám předkládají učebnice dějepisu? Je v historických kronikách popsáno všechno tak, jak se to skutečně odehrálo? Nejstarší zdroje informací, staré kroniky, psali lidé, kteří byli ovlivněny – svými názory, svými panovníky a mnohdy psali na jejich objednávku. Navíc psali mnohdy o událostech, které se odehrály před stovkami let. A když nebyly po ruce písemné prameny, dovolávali se ústní tradice …a často pomohla i vlastní fantazie.
Jedno z možných vysvětlení Fermiho paradoxu
Fermiho paradox je termín, který vznikl jednoho letního dne roku 1950 v americkém Los Alamos. Italský jaderný fyzik a hlavní tvůrce konceptu jaderného reaktoru Enrico Fermi seděl se svými kolegy Edwardem Tellerem, Herbertem Yorkem a Emilem Konopinským u oběda v restauraci. Debata se stočila na téma létajících talířů, kterých byly plné všechny tehdejší noviny. Řeč už se prý stočila jinam, když Fermi náhle vyhrkl: „A kde tedy, ksakru, všichni jsou?“
Staré pověsti … keltské? (3)
Odehrály se všechny historické události opravdu tak, jak nám předkládají učebnice dějepisu? Je v historických kronikách popsáno všechno tak, jak se to skutečně odehrálo? Nejstarší zdroje informací, staré kroniky, psali lidé, kteří byli ovlivněny – svými názory, svými panovníky a mnohdy psali na jejich objednávku. Navíc psali mnohdy o událostech, které se odehrály před stovkami let. A když nebyly po ruce písemné prameny, dovolávali se ústní tradice …a často pomohla i vlastní fantazie.