Sonda Curiosity úspěšně přistála na Marsu!

Fenomenální úspěch zaznamenala NASA dnešním úspěšným přistáním robotického vozítka Curiosity na Marsu. Sonda přistávala úplně novým a nevyzkoušeným způsobem, posledním sedmi minutám před přistáním říkali technici NASA „Sedm minut hrůzy„. Sonda udržovala spojení přes orbitální modul starší sondy MRO, která již krouží kolem Marsu. Signál k Zemi letěl celkem 14 minut, proto vše řídil palubní počítač sondy.

Sonda po aerodynamickém zbrždění vyhodila ještě při nadzvukové rychlosti padák. Pak se od něj oddělila a bržděna raketovými motory se snesla nad povrch Marsu. Tam se vozítko na čtyřech nylonových lanech a datovém kabelu spustilo k povrchu, po dosednutí zbytek sondy přestřihl lana a odletěl stranou. Sonda bude nyní pojíždět po povrchu Marsu a s pomocí unikátních deseti vědeckých přístrojů zkoumat jeho povrch. To, že se unikátní manévr povedl, je mj. také důkaz, že nejbližší budoucnost zkoumání vesmíru bude asi patřit robotům, tedy umělé inteligenci.

A co vlastně má přistání robotického vozítka společného s ufologií? Ne – hledání života na Marsu není hlavním cílem sondy, stejně jako mimozemšťané nejsou hlavním cílem ufologů. To společné vyjadřuje název sondy – Curiosity – tedy „Zvídavost“.

Odkazy:
Rover Curiosity na webu NASA
Video – 7 minut hrůzy
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR

 

 



Komentář k článku Sonda Curiosity úspěšně přistála na Marsu!

  1. Matti napsal:

    Podle toho jak se už zabívám i nezabívám takzvaným slovíčkem fenomén ufo xxxxxxxx krát mě dneska napadla zajímavá myšlenka o který už tedka vím proč ty zvláštní popisovaný rysi a připadá mi to i logický proč se popisoujou tak hubený s úzkejma nohama de o evoluci a tu přesně dlouhý tisíce statisíce let kdyby člověk potřeboval letět dneska na dlouhou cestu vesmírem umřel by i kdyby měl dostatek vody jídla a kyslíku slunce je asi zapotřebí ale to by nemělo podle mího žádnej zásadní vliv na život několika let ve vesmíru jde o to že ochabujou svaly sou menší kosti nic nevydržej řídnou jak mlíko a po několika a to hodně málo letech by stačilo malý bouchnutí třeba do páteře a byl by konec srce vlastně jako sval by šlo do háje a ted k tý myšlence až budem připravení na cestu vesmírem tak nikdy na sto procent nepokoříme přírodu až budeme mít ty správný prostředky a příde čas dneska sci-fi kdy se bude lítat vesmírem deně a všechno bude jinak tak za ty dlouhý roky generace se budem měnit k hubenosti přesně s úzkejma rukama i nohama náš zjev by se pomalu a jistě blížil těmhle takzvaně zelenejm mužíčkům no a podle mě na marsu zůstal ještě něakej život ale mars už je dlouho opuštěnej a proto se tam budou pořád nacházet různý pro nás vzácný artefakty po civilizacích který byli a sou nad náma vpředu

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*