Do mraků se lidé dívají často. Jejich nekonečné možnosti tvarů a podob vždyckjy vyvolávaly v lidech nejrůznější fantastické představy. Ale lze nějaké mraky považovat za neznámé objekty na obloze?
1. Jevy přírodní povahy – meteorologické
1.1. Mraky (hydrometeory)
1.1.1. Čočkovitý mrak (Altocumulus lenticularis)
Charakteristické znaky:
– poměrně rychlý, přímočarý pohyb po obloze
– ostře ohraničené okraje
– proti směru větru se nachází horské hřebeny nebo kopce
– vane silný výškový vítr
Tyto mraky se vytvářejí za vhodných podmínek za horskými hřebeny a vrcholky kopců ve výškách od 1,5 do 7 km. Tvoří je drobné vodní kapičky, při nízkých teplotách z nich však mohou vznikat ledové krystalky, proto může tento typ mraků (Altocumuls obecně) vytvářet i halové jevy. Mraky mají bílou až šedou barvu, ostře ohraničené obrysy a často výraznou vrstevnatou strukturu. Jejich tvar často připomíná čočku nebo disk a může v pozorovateli vyvolat dojem, že pozoruje pevný diskovitý objekt. Mrak dokáže zůstávat poměrně dlouho v nezměněné podobě, čímž dojem pevného objektu ještě umocňuje.
Altocumulus lenticularis
Tyto mraky se vytvářejí za hřebeny a vrcholky kopců zvlněním proudění vzduchu, přičemž na vrcholcích vln vznikají podchlazením právě tyto oblaka.
Objekt, který vzbuzoval silné podezření, že jde právě o tento druh mraku byl pozorován v roce 2008 v Mostě:
„…dne 23.1.2008 jsme vyšli z pošty na procházku jsme směřovali kolem finančního úřadu směrem k řadě obchůdků pod Magistrátem, mezitím jsem pohlédla na nebe a spatřila jsem cosi neobvyklého, na co jsem upozornila též manžela. Mělo to tvar disku a po jeho okrajích bylo kulovité profilování, barva byla šedočerná metalická, mělo to kovový vzhled, vzhledem to nepřipomínalo nic, co se běžně vyskytuje na obloze. Nebylo to osvětleno a nevydávalo to žadný zvuk, jen to bezslyšně jakoby klouzalo vzduchem, mělo to rovnoměrný přímočarý pohyb, neměnilo to tvar ani trasu. Rychlost to mělo stálou, nepřišlo mě, že by to snižovalo nebo zvyšovalo rychlost. Letělo to i docela nízko pod mraky, nebyla ani takova tma, aby jsme si to spletli s čímkoliv jiným, ale nebylo ani takové světlo, abychom rozeznali dobře další detaily. Pozorovali jsme to až do doby, dokud to nezmizelo v dálce, nezmizelo to ani v mracích, ani náhle, ani to nezvýšilo rychlost, prostě to odletělo, řekla bych směrem na Bílinu, Teplice. …“ Pozorovatelka sice nesouhlasila s názorem, že jde o mrak, avšak je nutné podotknout, že čočkovitý mrak v životě neviděla.
Meteorolog se v tomto případě vznik takového mraku sice nepotvrdil, ale považuje ho za pravděpodobný:
„V inkriminované oblasti meteoradar neměl žádné cíle, ale Alt.Len. by stejně nezaznamenal. Podle jiných odrazů v oblasti SZ Čech pžitom foukal vítr severní, také naše termínově nejbližší balonové měření v 17:30 UTC zjistilo převážně severní proudění. Ve vrstvě 2500 az 5000m/m byla naměřena vrstva zvýšené vlhkosti cca 90%. V těchto výškách se vytváří i oblačnost typu Altocumulus Lentikularis. V době pozorování, půl hodiny po západu slunce, se podle mne mohl takový mrak pozorovat nejlépe, tmavý na ještě světlém pozadí oblohy. Tvar a rychlost neodporuje praxi, my jsme naměřili rychlost 20m/s, čočkovitý tvar je charakteristický. Take blízký hřeben Krušných Hor vytváří podmínky pro jeho vznik. „
Případ byl komentován i v místním tisku. V databázi projektu Záře se k němu vztahují tyto hlášení: 2008.01.23.01-UFO-Most a 2008.01.23.02-UFO-Most.
Další informace o tomto zajímavém jevu najdete zde:
http://clim-bing.sweb.cz/pocas/pocas.htm
Čtěte také další díly seriálu.