Aktuality 45.týdne

Kometa Elenin se rozpadla. Co uvidíme na obloze? Oficiální prohlášení Bílého domu: „Neexistuje žádný věrohodný důkaz mimozemské přítomnosti na Zemi.“ Kosmická expedice se vrátila z Marsu.  Zemi hrozí mnohem menší nebezpečí od asteroidů, než se dosud soudilo. Sen všech kosmických konstruktérů je konečně alespoň na papíře.

Kometa Elenin se rozpadla

Dlouho očekávaný posel z vesmíru, kometa Elenin (C/2010 X1),  který podle některých „zvěstovatelů“ měl přinést na Zemi konečně tu opravdovou transformaci lidského pokolení,  konečně dorazil do blízzkosti Země a také Slunce. Místo očekávaných ohromných změn, který měl zničit materiální uspořádání našeho světa a vytvořit „jeden svět a jeden národ, který bude ovládat jedna síla“, se tento posel v blízkosti Slunce  rozpadl. Poslední pozorování astronomickými observatořemi potvrdila, že se nyní na jeho dráze pohybuje už jen nezřetelný oblak prachu. Inu: prach jsi a v prach se obrátíš!
Zdroj

Co uvidíme na obloze?

Na stránkách České astronomické společnosti najdete velmi podrobný přehled očekávaného dění na naší obloze v tomto týdnu.
Zdroj

Prohlášení Bílého domu

Letos v září vznikla z iniciativy fanoušků exopolitiky petice, která vyzývá prezidenta Spojených států, aby „úředně uznal mimozemskou přítomnost, spolupůsobící s lidskou rasou a aby okamžitě uvolnil do veřejné sféry všechny spisy ze všech agentur a vojenských služeb, vztahujících se k tomuto jevu.“ Tuto a následující petici podepsalo více než 17 tisíc lidí, zastávajících konspirační hypotézy o tajné spolupráci mimozemšťanů s vládními špičkami USA. Oficiální odpověď Bílého domu asi příznivce kospirací příliš nepotéší, najdete jí ZDE.

„Americká vláda nemá žádné důkazy o existenci života mimo Zemi, nebo, že mimozemšťané nás kontaktovali nebo kontaktovali člena lidského rodu,“ říká prohlášení podepsané Philem Larsonem, vědeckým a technologickým poradcem prezidenta USA Baracka Obamy.
Zdroj

Kosmická expedice se vrátila z Marsu

Kosmonauté vystoupili ze simulátoru kosmické lodi, která se ve skutečnosti nepohnula ani o centimetr, po 520 dnech simulovaného letu na Mars. V rámci možností zcela realistická simulace letu na Mars představovala 250 dní „letu k Marsu“,  30 dní „pobytu na Marsu“ a 240 dní „návratu na Zemi“.  Experimentu se zúčastnilo šest „kosmonautů“ z Ruska, Číny a Evropy.  Součástí byl i experiment Štola 88 (modelování uzavřeného biologického systému).
Zdroj

Zemi hrozí mnohem menší nebezpečí od asteroidů, než se dosud soudilo

Sen všech kosmických konstruktérů je konečně alespoň na papíře

Odborníci to nazývají zkratkou SSTO a znamená to „Na oběžnou dráhu na jeden zátah“ (Single Stage to Orbit).  V praxi to znamená vyrobit stroj, který by byl schopen odstartovat jako letadlo, dostat se na oběžnou dráhu kolem Země, tam vyložit náklad nebo kosmonauty, vrátit se jako raketoplán na Zemi a přistát na běžném letišti. Po natankování a zběžné kontrole by takový stroj mohl opakovaně vzlétat a přistávat.

Je jasné, že takový stroj bude vyžadovat revoluční řešení – a tím jsou právě hybridní motory, které by uměly využívat atmosférický kyslík. Proč jej tahat v nádržích, když během větší části cesty letí raketoplán v prostředí plném kyslíku? Nynější projekt Skylon proto navázal na starší britský projekt HOTOL (Horizontal Take-Off and Landing). Právě jeho motory Sabre, které by uměly využívat atmosférický kyslík během hypersonické rychlosti během letu atmosférou jsou klíčem k úspěchu. Však také již dříve byl o původní projekt HOTOL takový zájem.