Identifikace UFO: Jasné planety a hvězdy

Možná někomu připadá nepochopitelné, že někdo při pohledu na jasnou hvězdu nebo planetu nepozná o co vlastně jde a označí jí za UFO. Občas k tomu ale dochází a obvykle je to kvůli neobvyklým pozorovacím podmínkám nebo okolnostem.

 

2.1.3. Jasné planety a hvězdy

Charakterististické znaky:

– zdánlivě nehybné objekty
– 24 hodinový pohyb
– jasné body v dalekohledu někdy s barevnými okraji

Mezi neobvyklé podmínky, které mohou splést pozorovatele patří v první řadě scintilace světla jasných hvězd nízko u obzoru. Může si to každý ověřit za jasné noci při pohledu na oblohu. Na rozdíl od planet, zářících poměrně stálým světlem, se hvězdy mihotají – intenzita jejich světla je nestálá a někdy se zdá, že blikají. Čím blíže k obzoru, tím je tento efekt silnější. Říká se mu scintilace světla. Jsou to náhodné změny intenzity hvězdy způsobené lomem na vrstvách atmosféry, zejména rozdíly v hustotě a teplotě. Pozorovateli se zdá, že hvězda bliká a někdy dokonce poskakuje. Někdy se kvůli různému lomu světla v daném okamžiku mění i barvy. Scintilace se projevuje nejvíce nízko nad obzorem, protože světlo hvězdy prochází delší trasu vrchní vrstvou atmosféry.

Někdy splete pozorovatele i řídká roztrhaná oblačnost hnaná větrem. Vytváří dojem, že objekt, který skrz ní občas prosvítá, se pohybuje.

Častými objekty, považovanými za UFO jsou jasné planety a to zejména Venuše. Venuše se objevuje na ranní nebo večerní obloze vždy na straně vycházejícího nebo zapadajícího slunce. Nese proto lidový název Jitřenka nebo Večernice. Venuše bývá po Měsíci nejjasnějším objektem na obloze a často je vidět i za dne. Jasně zářící Venuše někdy u pozorovatele vyvolává pocit, že jde o objekt visící někde ve vzduchu v nevelké vzdálenosti od pozorovatele. Jde o problém s určováním vzdálenosti u neznámých objektů, pak se může zmýlený pozorovatel dočkat oblíbené odpovědí některých astronomů: „Ten objekt nebyl pět metrů nad sousedovic chalupou, ale padesát milónů kilometrů a byla to Venuše…“.

Také postavení některých planet blízko u sebe, tzv. konjunkce, může vyvolat – a vyvolává dotazy, co to vlastně je na obloze za podivná světla. Konkrétně nedávné postavení (v břenu 2012) Venuše a Jupitera se stalo nejen inspirací pro krásné fotografie, ale i zdrojem mnoha udivených dotazů.

Jako typický případ z ČR  lze uvést případ 2007.04.14.01-Kraselov, který se ukázal být pozorováním hvězdy Sírius, zkreslené scintilací nízko u obzoru:
„Bydlíme v jižních Čechách a v sobotu, 14. 4. 2007 jsme večer sledovali oblohu, bylo po 22.00 hod a zahlédli jsme na jihozápadě něco, co vypadalo jako hvězda, ale ta to být nemohla, protože se „to“ pomalu pohybovalo všemi směry (nahoru, do stran, dolů) a nepravidelně a měnilo to různě barvy (červená, bílá, modrá, zelená, žlutá). Nemyslím si ani, že by to mohlo být letadlo. Po půlhodině se nám to bohužel ztratilo za stromy a následně za horizontem. Během té chvíle to urazilo malý kus cesty (ale možná to bylo tak daleko, takže se nám jen zdálo, že je to malý kousek).“

Další informace naleznete zde:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Scintilace
http://www.astrophys-assist.com/educate/starry/starrynight.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/Konjunkce_%28astronomie%29

 

Čtěte také další díly seriálu.

 

15 komentářů na “Identifikace UFO: Jasné planety a hvězdy”

  1. Vaše vysvětlení blikajících hvězd neberu. Jak mi potom vysvětlíte, že planety neblikají (tak je rozeznáme od hvězd), ačkoli se na ně díváme skrze stejnou atmosféru?

    1. Lukáš Veselý

      I planety mohou „blikat“. Efekt se sice nazývá scintilace hvězd, ale nastat může u každého zdroje světelného záření nacházejícího se mimo naši atmosféru (ať už jde o objekty s vlastním zdrojem záření, jakými jsou hvězdy, nebo objekty, co odrážejí světlo jiných hvězd a díky tomu svítí, například planety).

      Důvodem, proč hvězdy vidíme „blikat“ daleko častěji je ten, že většina blikajících hvězd nebliká jen důsledkem lomu světla v atmosféře, ale jedná se o tzv. proměnné hvězdy, které periodicky mění svoji intenzitu a tím i jasnost.

      Ale dostali jsme už i několik hlášení případů, kdy se jednalo i o scintilaci planet, konkrétně planety Jupiter, podrobněji v tomto článku http://www.projektzare.cz/zimni-astronomicke-ukazy/aktualne/

      Jinak co se týče efektu scintilace hvězd a obecně světelných zdrojů ve vesmíru, tak to není náš výmysl, co jsme si vytvořili pro vysvětlování našich případů. Jedná se o fyziky a astronomy dobře zdokumentovaný jev, jehož popis a vysvětlení se dá nalézt na stránkách vědeckých organizací zabývajících se fyzikou, astronomií nebo optikou. Z českých zdrojů je to například web Astro.cz nebo Aldebaran.cz . Tento článek je jen takové shrnutí tohoto jevu pro širokou veřejnost.

        1. Lukáš Veselý

          Jinak třeba v astronomii se u novějších výkonných pozemních dalekohledů pro kompenzaci atmosférických poruch používá tzv adaptivní optika, které spočívá v tom, že směrem, kde chceme pozorovat nějaký objekt ve vesmíru se vyšle laserový paprsek, který se průchodem atmosférou různě ohýbá (lom světla na rozhraní různých teplotních vrstev, různých hustot atd) a podle „ohýbání“ tohoto laserového paprsku se mechanicky vytvaruje zakřivení primárního zrcadla, aby vyrovnalo tyto ohyby světelného paprsku v daném místě pozorování. Díky tomu dokáží astronomové s velkou účinností odstranit tyto „optické klamy“.

          Pro jednoduchou představu, co to scintilace je, tak několik příkladů s kterými se můžeme běžně setkat na zemi.

          1)Kdo někdy šel v horkém letním dnu po rozpálené asfaltové silnici tak si mohl při pojledu před sebe všimnout, že obzor v dáli se jakoby trochu vlní. Stejný efekt můžeme pozorovat například i nad ohništěm nebo nad grilem. Stejný efekt se děje i v atmosféře, kde jsou proudy a vrstvy různě teplého vzduchu. A to není jediný opticky jev ke kterému tam dochází, k dalším patří extinkce světla, rozptyl světla atd. Nicméně rozepisovat se o všem by bylo opravdu na hodně dlouhý článek.

      1. Milá Záře, ani mne jste bohužel nepřesvědčili o tom, co jste napsali do seznamu případů ohledně mého pozorování z dubna 2013 ve Vítkově.
        Napsali jste, že jsem viděla lampion, no to jsem se teda hodně zasmála. A zároveň i naštvala. Jak se vůbec můžete takto vyjádřit! I kdyby jste si mysleli, že to byl lampion tak 100% důkaz na to nemůžete mít a tudíž nemůžete ani napsat, že to lampion byl. Nejsem ani tak hloupá, ani blbá, abych psala o lampionu, když to evidentně lampion být nemohl. Děkuji za ponížení!
        A teď pro všechny zde píši záměrně veřejně, co jsem viděla, aby si lidé o vás udělali obrázek. Je jasné, že případy schválně bagatelizujete, a když nevíte , tak hold to je vždycky lampion. Jak ubohé!
        Bylo to večer, a byla už tma. Obloha z větší části jasná, jen pár velkých a vysokých mraků, podotýkám VYSOKÁ OBLAČNOST (tozn. asi 10000 m nad zemí)!!! koukala jsem na hvězdy a nepřišlo mi nejprve nic divného na obloze, akorát jedna hvězda byla jasnější než ostatní, tak jsem na ni koukala. Stála absolutně nehybně a svítila bílým světlem! Od kdy lampiony svítí bílým světlem???? Vždycky žlutým, oranžovým, nebo načervenalým! Ani to nevíte milá Záře? Když se to dalo do pohybu, tak mě to dost překvapilo. Letělo to rychle, a vysoko, oblohu z pravé strany do levé a ještě do výšky do toho mraku to přeletělo za pár sekund přímo. Za mrakem se to světlo rozptýlilo a zmodralo, ale bílé světlo nadále vidět šlo, až úplně zmizelo v dáli za mrakem. V té samé chvíli se objevilo na obloze i letadlo. Měla jsem krásné srovnání obou objektů. Obrys letadla vidět nešel, ale podle světel typických pro civilní letadlo, to letadlo bylo. Létají zde často, také vysoko, a to letadlo letělo svou rychlostí, přesto daleko pomaleji než ufo, které jsem viděla. Chcete snad říct, že lampion dosahuje větší rychlosti než letadlo? Je mi jasné, že vám nejde o vysvětlení, ale hlavně o bagatelizaci.
        Děkuji za pozornost. Vašemu projektu již nevěřím a pochybuji o vaši profesionalitě. A pokud je to možné, změňte odpověď na :málo informací, když už, a neuvádějte, že to byl lampion. Děkuji.

      2. Jeste jen dodavam. Co se tyce svetel. Tak ty svetla od letadla byla malo viditelna a na obloze v te tme sotva zretelna, kdezto objekt ktery se dal rychle zniceho nic do pohybu zaril na obloze vice nez hvezdy jasnym bilym svetlem. Muzete mi prosim ukazat takovy lampion? A bylo to opravdu vysoko, ne blizko, a nizko, jak to dokazou lampiony. Kdyby ten lampion byl ve vysokem mraku urcite by nesel vubec videt, kdyz letadlo bylo nize a presto dost vysoko a jeho blikajici svetylka sla sotva videt.

      3. Zrejme take opomijite mnoho faktu a informaci, ktere vam lide davaji. Tot dalsi ukaz vasi neprofesionality. Napr zde uvadite pripad z Kraselova z roku 2007. Uvadite, ze by mohlo jit o sirius. Mohla bych se sice lehce dozvedet polohu siriusu v te dobe. Udelam to asi pozdeji. Nicmene, opomijite fakt, ze pan tam uvadi, ze se objekt pohyboval ze strany na stranu , dolu a nahoru. To by jaksi Sirius dokazal tezko. A i kdyz se muze zdat ze by hvezda nad obzorem mohla menit barvy, pouhym okem tezko takto zretelne viditelne a v tech barvach, tak, jak to popisuje pisatel. Opet bagatelizujete a zpochybnujete.

      4. Milá Anon. Rozhodně se nesnažíme nikoho ponižovat. K případům přistupujeme zodpovědně, ale vždy můžeme vycházet jen z informací, které nám poskytl pozorovatel. Každé pozorování vyhodnocuje v p.Záře více hodnotitelů a výsledek je jejich shodný nebo většinový názor.
        Pokud se týká létajících lampionů, jistě snadno zjistíte na webových stránkách, že se prodávají v nejrůznějších barvách, tedy i bílé.
        Snažit se porovnávat rychlost letadla a lampionu je možné teprve tehdy, když znáte výšku obou objektů, jinak sledujete jen jejich zdánlivou rychlost – jinak řečeno: lampion letící několik desítek metrů nad vaší hlavou rychlostí 20 km/h se vám bude zdát rychlejší, než letadlo v desetikilometrové výšce, přestože letí rychlostí 900 km/h.

        Pokud se týká pozorování u Kraselova 2007, tak byl vybrán právě proto, že velmi dobře ilustruje co dokáže scitilace u hvězdy.

        Nesnažíme se bagatelizovat nebo zpochybňovat pozorování. Musíme ale poctivě vyloučit všechny vysvětlitelné, abychom se mohli věnovat těm skutečně zajímavým. A i ty existují, i když jich je málo.

      5. Tusila jsem, ze budete ma slova zpochybnovat. Asi nemate na to priznat omyl. Pokud objektivne posuzujete, tak to delejte tedy. Pokud rikam fakta tak je tedy berte v potaz. Lampiony znam a poznam. Vim, ze jsou i bile. Zhrnme si tedy fakta. Za 1: objekt byl vysoko a vletel do vysoke oblacnosti, prominte, ale jsem natolik inteligentni, abych rozpoznala vysoky a husty mrak. Za 2: letadlo lezelo v draze nize nez objekt, ponevadz dukazem toho je, ze letadlo letelo take kolem mraku, ale nevletelo do nej, narozdil od objektu, ale pod nim. Za 3: objekt byl tudiz rychlejsi, ponevadz jeste dlouho po te co zmizel v mraku letadlo letelo svou rychlosti a dorazilo do stejneho bodu pod mrakem az za cca pul minuty. Zaoo 4: pokud tedy nebudete zpochybnovat ma fakta
        a bdete brat v potaz to, ze slo o vysokou oblacnost, pak musite uznat, ze svetlo z lampionu by zde nemohlo svitit kvuli ridke atmosfere, navic by nemohlo prosvitit husty mrak kvuli sve slabe intenzite. Za 5: pokud se vam letici bily bod velkou rychlosti nezda dost zajimavy, tak za to ja nemohu, projazujete tim pouze svou aroganci a opet neprofesionalitu a jeste tim i davate najevo ze si snad vymyslim, nebot me argumenty neberete vazne a v pitaz. Za 6: i kdyby vas to posuzovalo sto, zrejme jste dosli laxne k jistemu naziru, pry jste pouzili eliminaci, pidle faktu mou sdelenych byste museli eliminovat i lampion. Museli byste objektivne dojit k zaveru, ze slo o ufp, nikoli lampion, nebot dukaz ze to byl lampion nemate.

      6. Jeste k te vysce objektu. Ano pokud bych pozorovala objekty primo nad hlavou, bylo by jiste tezke vysku a tim padem i rychlost odhadovat. Ja jsem videla vse z prvniho patra a v horizontu a navic jsem mela zachytny bod v hustem vysokem mraku. Tudiz me velmi mrzi, ze neberete me argumenty vazne a delate ze me zde hlupacku, co nepozna lampion.

      7. Dobrý den, vím že to jsem jaksi nepatří, ale zdá se že se v hvězdách a věcech okolo vesmíru vyznáte.
        Včera v noci jsem nemohla spát, koukla jsem se z okna a směrem na jih jsem viděla jakousi žlutou hvězdu, jedinou na nebi (bylo zataženo). Opravdu to byla nejspíš hvězda, letadlo ani vrtulník to nebyl. Nevíte co by to přesněji mohlo být za hvězdu, nebo proč zničeho nic byla žlutá místo normálního odrážejícího se světla bílé ?

        1. Pravděpodobně šlo o planetu Jupiter. Barvy hvězd i planet jsou různé, nejenom bílé. Jsou hvězdy načervenalé (Antares), ale i namodralé (např. Rigel v Orionu). Známá je také načervenalá barva planety Mars.

      8. Zdravím. Zajímalo by mě, proč jdou hvězdy vidět jasněji, pokud se nedíváme přímo na ně, ale kousek vedle? Když se snažím dívat přímo na hvězdu, mám pocit, že je její záře slabší. Ve městech je to katastrofa, tam moc hvězd vidět není, ale v Beskydech je oblast tmavé oblohy, perfektní pro pozorování pouhým okem.

        1. Já myslím, že je to dáno právě kontrastem tmy a světla. Světlo vynikne právě „ve tmě“, vedle světlého objektu si jiného osvětleného – svítícího – objektu celkem nevšimneme. Tak pracuje oko – mozek.

          Ano, ve městě je to s hvězdami bída. Je jich vidět pár.

        2. Dobrý den, pokud se díváme přímo na objekt, dopadá světlo z něj na centrální část sítnice, tzv. žlutou skvrnu. Je to místo nejostřejšího vidění, kde převažují čípky nad tyčinkami. Čípky jsou zodpovědné za barevné vidění, nicméně k jejich aktivaci je potřeba větší intenzita osvětlení. Naproti tomu pokud se díváme kousek vedle objektu, dopadá jeho světlo více do periferie sítnice, kde převažují tyčinky, které jsou mnohem citlivější na nižší intenzitu osvětlení. Z pohledu pozemského pozorovatele má světlo z hvězd velmi malou intenzitu, čípky z centrální části sítnice na něj tedy reagují mnohem méně než tyčinky z periferie. Proto objekty svítící z hlediska pozorovatele velmi malou intenzitou se jeví při přímém pohledu ostřejší, nicméně méně jasné než ty samé objekty při pohledu stranou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*