Zimní astronomické úkazy

Během zimy jsme obdrželi několik hlášení bodového svítícího objektu, který stál na místě nebo jen mírně kmital a měnil barvy. Všechna hlášení měla hodně společného. Objekt byl pozorovaný vždy za tmy, ve většině případů ho svědci pozorovali po několik hodin, což je neobvykle dlouhá doba pozorování oproti většině ostatních případů pozorování UFO. A v neposlední řadě, všechna pozorování objektu se udála v různých dnech ve velkém časovém odstupu, v různou noční hodinu, v různé části republiky, ale vždy jižním směrem, ikdyž pokaždé trochu jiným ( rozpětí od JV až po JJZ ). Ptáte se, co je na tomto konstatování to, co případy spojuje?

Vlatislavs
Fotografie neznámého objektu. Později identifikováno jako Jupiter.

To se ukázalo, až když jsme si dali datum, čas a směr pozorování objektu u každého případu dohromady. Celé dohromady to totiž přesně odpovídalo pohybu noční oblohy. Díky tomu jsme věděli, kde začít pátrat. Po vyhledání obrazů noční oblohy z dat a časů všech podezřelých případů jsme měli téměř jasno. Daným směrem se nacházely dva nejvýraznější objekty noční oblohy (vyjma Měsíce) – planeta Jupiter a hvězda Sírius. Teď už zbývalo jen určit, o kterou z možností se jedná. K dispozici jsme měli několik fotografií a jedno video od pozorovatelů, a kdo by nám s tímhle mohl lépe poradit, než astronomové? A tak jsme zamířili na Štefánikovu hvězdárnu v Praze, kde se na fotografie a video podívalo několik astronomů, poté ještě zkonfrontovali data a časy pozorování s jejich databází noční oblohy a vysvětlení bylo na světě. Data, časy a směry pozorování až na jeden případ přesně odpovídaly planetě Jupiter. Zbývalo jen zjistit, proč je na fotografiích její zabarvení do modra. I na to jsme ale dostali hned několik možných vysvětlení. Nejpravděpodobnějším z nich je změna barvy vlivem nečistot v atmosféře. Nakonec jsme naše výsledky ještě zkontrolovali pomocí výpočtů. Díky EXIFu u fotografií jsme měli k dispozici nastavení fotoaparátů autorů a s použitím údajů o vzdálenosti a velikosti Jupiteru jsme si tak mohli spočítat, jak by byl velký na fotografii s daným nastavením fotoaparátu. A podle očekávání to odpovídalo.

Vlatislavl
Fotografie neznámého objektu. Vyfoceno s velkým zvětšením. Později identifikováno jako Jupiter.

Tím jsme měli vysvětlené všechny případy kromě jednoho, kde to na Jupiter nevypadalo, protože u Jupiteru nedochází k tzv. scintilačnímu efektu ( měnění barev a zdánlivé mihotání převážně u hvězd nízko nad obzorem vlivem průchodu světla silnou vrstvou atmosféry ), ale i tam se vysvětlení našlo snadno. V tu dobu se daným směrem a také poblíž Jupiteru nacházela hvězda Sírius, která byla nízko nad obzorem a u které je velmi výrazný tento scintilační efekt. A tím se nám povedlo vysvětlit i tento jeden případ, který nezapadal do naší „Jupiterové“ skládanky.

Břenice1
Snímky z videa zaslaného svědkém, místy velký digitální zoom. Později identifikováno jako scintilační efekt hvězdy Sírius.

Na závěr bych rád poděkoval astronomům Štefánikovy hvězdárny, kteří nám velmi ochotně pomohli upřesnit tuto zímní záhadu.

Zde ještě pár odkazů na efekt scintilace hvězd pro porovnání:
Fotografie hvězdy Sírius s delší expozicí krásně ukazuje změny barvy této hvězdy
Video hvězdy Sírius zachycuje scintilační efekt