Staré pověsti … keltské? (2)

Odehrály se všechny historické události opravdu tak, jak nám předkládají učebnice dějepisu? Je v historických kronikách popsáno všechno tak, jak se to skutečně odehrálo? Nejstarší zdroje informací, staré kroniky, psali lidé, kteří byli ovlivněny – svými názory, svými panovníky a mnohdy psali na jejich objednávku. Navíc psali mnohdy o událostech, které se odehrály před stovkami let. A když nebyly po ruce písemné prameny, dovolávali se ústní tradice …a často pomohla i vlastní fantazie.

 

 

Titus Livius

Titus Livius a jeho spis Ab urbe condita libri

Proč se vracíme v historii o tolik století zpátky? Protože Kosmas patrně nezachytil z vyprávění starců příchod Slovanů v 5. či 6. století, ale událost téměř o tisícovku let starší. Vzdělaný mnich Kosmas jistě studoval texty antických autorů a mezi nimi mohl nalézt spis Ab urbe condita libri (Dějiny od založení města), který napsal římský autor Titus Livius (59.př.n.l. – 17.n.l.)  a tam se mohl dočíst toto:

O příchodu Galů do Itálie jsme se dozvěděli toto: Když kraloval v Římě Priscus Tarquinius, Biturgiové měli svrchovanou moc nad Kelty, kteří obývali třetinu Galie. Biturigové dávali Keltům krále. Tehdy to byl Ambigatus, velmi mocný vladař jak pro svou statečnost, tak i pro majetek, svůj soukromý i své obce. Za jeho panování byla totiž Galie tak plodinami úrodná a lidnatá, že se zdálo téměř nemožným vládnout tak početným lidem. Byl to už starší muž a sám si přál ulevit svému království od toho davu lidí, který byl na obtíž; proto prohlásil, že pošle syny své sestry, Belovesa a Segovesa, podnikavé to mladíky, do těch sídel, která mu bohové ukáží svými věštebnými znameními; měli k sobě povolat tolik lidí, kolik sami chtějí, aby nějaký kmen nemohl jim bránit, až tam přijdou. Tu byl Segovesovi losem určen Hercynský les. Belovesovi dávali bohové cestu o něco příjemnější – do Itálie…

A máme tady objevitelsko-osidlovací výpravu, cílenou do naší země! Od Tacita již víme, že jako Hercynský les bylo v antice označováno území mezi dnešním Magdeburgem a Bratislavou v jehož srdci leží česká kotlina. Jediné, co trochu nesedí je datování této události. Priscus Tarquinius byl pololegendární etruský král, který žil kolem roku 600 př.n.l. To je trošku brzy na laténské Kelty, přicházející ve 4. století př.nl.  Jenže Titus Livius nebyl historik a fakta nezachycoval vždy přesně, spíše se snažil oslavovat římskou civilizaci a její vládce. Tvrzení „za krále Tarquinia“ nejspíše znamenalo „někdy hodně dávno“.

Mapka expanze keltských kmenů ve 4. stol. př.n.l. Dvojité šipky odpovídají cestě Belovese a Segovese.

Ostatní už sedí velmi přesně. Keltská populační exploze a stěhování keltských kmenů z východní Galie na východ a jihovýchod je doloženo archeology. Těchto tažení se zúčastnil i kmen keltských Bójů. V severní Itálii, kam směřoval Beloves, založili Bójové oppidum Bononia, což je dnešní Bologna. Segovesovi lidé se usadili v zemi, které dali i jméno: země Bójů – Bohemia. Vítej doma, praotče!

(pokračování)

 

 



Komentář k článku Staré pověsti … keltské? (2)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*