Staré pověsti … keltské? (1)

Odehrály se všechny historické události opravdu tak, jak nám předkládají učebnice dějepisu? Je v historických kronikách popsáno všechno tak, jak se to skutečně odehrálo? Nejstarší zdroje informací, staré kroniky, psali lidé, kteří byli ovlivněny – svými názory, svými panovníky a mnohdy psali na jejich objednávku. Navíc psali mnohdy o událostech, které se odehrály před stovkami let. A když nebyly po ruce písemné prameny, dovolávali se ústní tradice …a často pomohla i vlastní fantazie.

 

 

Alois Jirásek

„Podejděme pod tyto horu, tam dětem, skotu odpočineme.“ Došli a položili se na úpatí hory, jež slově Ríp. Vojvodové a starší rodu ohledali půdu vůkol a znamenali, že jest úrodná.

Alois Jirásek

Takto popisuje Alois Jirásek příchod našich předků do země české. Přestože Jiráskovy Staré pověsti české jsou povinnou četbou, o jejich historické přesnosti můžeme pochybovat. Především proto, že první Slované, o nichž Jirásek píše, do naší země pronikali postupně během dvou století a nikoliv jednorázovou objevitelsko-osidlovací misí. Kde tedy vzal Jirásek našeho slavného praotce Čecha a ostatní navazující pověsti?

Jirásek pro své vyprávění čerpal z několika starších pramenů. Jistě měl k dispozici vyprávění Václava Hájka z Libočan i Kroniku takřečeného Dalimila – to však nejsou příliš spolehlivé prameny. Jirásek také možná znal Kristiánovu legendu, což je latinský spis o počátcích křesťanství a prvních českých světcích, pocházející možná až z roku 994. Je však příliš stručný a moc podrobností neobsahuje.

Kosmas

Kosmas a jeho Kronika česká

Hlavním a nejstarším pramenem Jiráskových Starých pověstí českých byla Kosmova kronika. Dalo by se však říci, že Kosmova kronika je nejstarším a tedy nejrelevantnějším zdrojem? Kosmas byl vzdělaným mnichem a psal latinsky – Chronicum Bohemorum vznikla někdy mezi roky 1119 a 1125. Originál kroniky se nikdy nedochoval. Známe jen patnáct opisů, nejstarší z nich, tzv. Budyšínský z přelomu 12. a 13. století je uložen v Národním muzeu v Praze. Historické nejistoty je však mnohem více, sám Kosmas totiž netrvá na věrné autenticitě a tvrdí že „zachytil jen bájivého vyprávění starců…“

Kosmas (1045 – 1125) byl nejznámějším a nejstarším českým kronikářem. O jeho původu toho není moc známo, pravděpodobně pocházel z rodiny duchovního. V letech 1120 – 1125 byl děkanem pražské kapituly při sv. Vítu. Svojí latinsky psanou Kroniku českou napsal jako národní kroniku, zohledňující především právo na mocenské postavení dynastie Přemyslovců a nárok Čechů na správu českého území.

A co vlastně Kosmas napsal o příchodu našeho praotce do Čech? „Když do těch pustin vstoupil člověk, ať to byl kdokoli – neznámo s kolika lidmi – hledaje příhodných míst k lidským příbytkům, přehlédl bystrým zrakem hory a doly, pláně a stráně, a tuším kolem hory Řípu mezi dvěma řekami, Ohří a Vltavou, prvá zařídil sídla, prvá založil obydlí a radostně na zemi postavil bůžky, jež s sebou na rameni přinesl.“ Aha! Takže Kosmas nevěděl ani odkud přišli praotcovi lidé a v jakém počtu?

Následuje vyprávění o tom, jak byla pojmenována naše země. Když se praotec zeptal svých lidí, jak tuto zemi nazvat, dostal tuto odpověď:

V Jiráskovi: „Poněvadž ty, otče, sloveš Čech, kde najdeme lepší nebo vhodnější jméno, než aby i země slula Čechy?“

V Kosmově kronice: „Poněvadž ty otče, se nazýváš Boemus, ať se i země jmenuje Boemia“.

Praotec Boemus – kde vzal Kosmas toto jméno? Kosmas si název Boemus a Boemie zřejmě vypůjčil od antických historiků Strabóna a Tacita. Tacitus, žijící na přelomu 1. a 2. století ve svém spise „Germania“ například uvádí, že mezi Hercynským lesem (dnešní česká kotlina) a Rýnem žili keltské kmeny Helvetiů a Bójů. Ještě v této době se území, kde sídlili kdysi Bójové, nazývalo Boioheamum (latinsky země Bójů), tedy Kosmova Boemia.

Keltové

Keltský válečník (rekonstrukce)

Na tomto místě se musíme vrátit o více než tisícovku let zpátky. Naše země byly od počátku kolébkou keltského etnika.

Keltové byli velkým starověkým etnikem obývajícím velkou část Evropy. První písemné zprávy o Keltech máme od antických autorů z 5. a 6. století před naším letopočtem, kdy se středomořské národy poprvé s Kelty setkaly. Znamená to, že tehdy již zde Keltové byli, měli svou typickou kulturu i jméno. To, že si říkali Keltové, víme od Řeků – ti totiž důsledně nazývali národy jejich vlastním jazykem. A tak řečtí autoři popisovali jakýsi národ Keltoi, který má svou domovinu kdesi severně od Alp. Keltové v Čechách žili již od samého počátku, kdy o nich hovoříme jako o Keltech a dá se říci, že keltské etnikum vznikalo právě u nás v oblasti mezi Alpami a Labem, Rýnem a Karpatami. V dobách vlády Keltů u nás vznikl velký civilizační pokrok ve všech ohledech: razily se zde první mince, začal používat hrnčířský kruh, započalo obdělávání pole pomocí nástrojů. Keltové vynalezli rotační mlýnek na obilí a také první u nás vařili pivo. Keltové vynalezli mýdlo (sapo je keltské slovo) a Římané, kteří je jinak pomlouvali, kde mohli, o nich tvrdili, že jsou přehnaně čistotní a dbají na svůj vzhled. Podle archeologických nálezů uměli Keltové vyrobit i jednoduché zámky a klíče ke svým obydlím, což je důkazem nejenom jejich řemeslnické zručnosti, ale i toho, že už tehdy se kradlo… Po odchodu keltských elit na přelomu letopočtu trvalo několik století, než byly některé dovednosti znovuobjeveny.

První Kelty u nás představovala tzv. halštatská kultura ve starší době železné, ta vznikla u nás a odtud se Keltové rozšířili do celé Evropy i okolí. Druhá vlna keltského osídlení u nás počala okolo roku 400 př.n.l., kdy přišla část Keltů sídlící ve východní Galii (tedy dnešní Francii a Německu) do Čech a přinesla tzv. laténskou kulturu, charakteristickou např. známými oppidy (což je římský název pro starověká keltská města).

(pokračování)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 



2 komentářů k článku Staré pověsti … keltské? (1)

  1. M.H. napsal:

    … už čekám na pokračování ! ;-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*