Neměli bychom apriori předpokládat, že svědkové pozorování neobvyklých jevů lžou nebo si úmyslně vymýšlí, i když i to se občas stává a je třeba s tím počítat. Je však třeba mít na paměti, že se svědkové mohou mýlit. Svědkové anomálních jevů jsou vždy náhodní a nepřipravení pozorovatelé, u kterých hraje hlavní roli moment překvapení. Jejich smysly se v tu chvíli velmi snadno nechají ošálit. 

Typickými případy jsou objekty, které na konci pozorování prostě zhasnou. Člověk, který to v tu chvíli nepředpokládá a viděl objekt v pohybu, je často přesvědčen, že objekt prudce akceleroval a odletěl. Koncová světla na rotoru vrtulníku vytváří svítící prstenec, přičemž roztočená vrtule vytváří dojem temného kompaktního tělesa – i zde by někteří svědkové přísahali, že spatřili temný disk se svítícím okrajem. Svojí roli hraje bohužel i lidská psychika. S odstupem času mnoho svědků popisuje pozorovaný jev jinak, než bezprostředně po pozorování – barvitěji. Je to mj. i proto, že se setkali s odmítavou reakcí, zpochybňujícími poznámkami okolí a oni se podvědomě snaží zdůraznit neobvyklost svého pozorování.

Všechny tyto možnosti musí ufologický badatel brát v ohled, jestliže se chce dobrat skutečné podstaty pozorovaného jevu.

Na druhé straně musíme mít na paměti, že ne všechny jevy musí mít nějaké „přirozené“ vysvětlení. Někdy jde pozorování snadno vysvětlit, někdy jde o komplikovanou souhru několika náhod, kdy jindy běžný a banální jev vypadá neobvykle, některé jevy jsou zase natolik vzácné, že nejsou příliš známy a proto vysvětleny. Stávají se i případy, kdy zdánlivě nevysvětlitelné jevy dostanou vysvětlení až po letech, kdy se podaří dát dohromady souvislosti – a nemusí jít zrovna o nic tajemného, opět může jít o souhru neobvyklých náhod. Pak ufologům nezbývá, než případ znovu otevřít a dodatečně jej přehodnotit.

Vždy ale bude zůstávat určitá část jevů, které budou momentálně skutečně nevysvětlitelné. Pro tyto jevy můžeme mít vysvětlení pouze ve formě ať již vědeckých, nebo laických domněnek – tedy hypotéz. Možná se některé z nich podaří vysvětlit později, ať již třeba jako dosud neznámý přírodní jev, nebo třeba vojenskou techniku. Zcela jistě se ale objeví další, které se vysvětlit nepodaří. Tyto případy podněcují naší fantazii, nutí nás přemýšlet o neobvyklostech světa kolem nás a jsou jakýmsi motorem, který nás pohání dál v badatelském úsilí.

Svět kolem nás není vždy okamžitě vysvětlitelný. Občas nám předvádí jevy, které jitří naší fantazii a vyvolávají otázky. Poznávání těchto jevů při hledání jejich vysvětlení, je někdy úžasné dobrodružství. Při vzpomínce na Alberta Einsteina, který napsal o fyzice knihu s podobným názvem, si troufám říci, že ufologie je dobrodružství poznání.

Konec seriálu