1990 – Ostrožská Nová Ves

V archivu projektu Záře lze najít zajímavé případy, které se odehrály ještě než byl projekt založen. Následující případ se odehrál počátkem roku 1990 a byl vyšetřován v rámci tehdejší Československé archeoastronautické asociace. Ani tehdy, ani dnes po mnoha letech však neznáme žádné vysvětlení, které by beze zbytku objasnilo, co se vlastně tehdy na Uherskohradišťsku odehrálo.

 

 

Asi nejpodrobnější svědectví pochází od dvou sourozenců z Ostrožské Nové Vsi zachycené v případech 1990.02.07.01-UFO-Ostrožšká Nová Ves1990.02.08.01-UFO-Ostrožšká Nová Ves. 

Výpověď 12 letého Jaroslava N.:

„Poprvé jsem ten objekt viděl 7. února, asi kolem půl šesté ráno. V tuto dobu mne vzbudila matka, kdy se chystala do zaměstnání. Viděl jsem, jak to letělo od Buchlovských kopců a mířilo to k nějakému baráku napravo od našeho. Pak to najednou zatočilo a letělo to pod vedením vysokého napětí, asi jedena půl metru nad zemí. Když to letělo, svítilo to jasně oranžově. Zastavilo se to naproti našeho domu ve vzdálenosti asi 30 m. Zajímavé je, že v místě, kde se to zastavilo, se nacházela hromádka slídy. Můj první dojem byl takový, že jsem si myslel,že spadla družice. Když se to zastavilo, okamžitě na povrchu koule naskočily světle a tmavě červené pruhy. Pruhy blikaly od svrchu dolů, jako barevná hudba. Najednou se takovým šroubovitým pohybem vysunuly dvě černá tykadla, která měla na konci svítící kuličku. Najednou se z nich 3x zablesklo. Záblesky osvítily okolní domy. Pak se najednou na té kouli objevilo čtvercové okénko a v něm zploštělá tvář, ale hned zase zmizelo. Začal jsem budit sestru. Kdy jsem ji vzbudil, otevřel jsem jedno křídlo našeho okna. Dívali jsme se sestrou jak to nasává vzduch.Stromy se nakláněly ke kouli. Na to jsem otevřel okno celé. V tom okamžiku to zase začalo vzduch vypouštět, ale listí zůstalo uvnitř. Koule se dala do pohybu. Letěla takovým trhavým pohybem (střídavě rychle a pomalu) k vlakové trati. Souběžně s vlakovou tratí vede telefonní vedení. Když se k telefonnímu vedení přiblížila, zvedla se, přeletěla ho a pokračovala dále trhavým letem směrem k Buchlovským kopcům. Začala stoupat do výšky, ale po chvíli se začala vracet jakoby směrem k nám. Z ničeho nic však zmizela velkou rychlostí šikmo v mracích. Celé mé pozorování trvalo asi hodinu a půl.“

Výpověď svého bratra potvrzuje jeho osmiletá sestra R. N.:

„Probudila jsem se, když mě bratr začal budit. Nejdříve jsem si myslela, že to dělá ze srandy, ale kdy jsem se podívala z okna kam ukazoval, uviděla jsem takovou oranžovou kouli. Koule neměla žádné pruhy, ani tykadla, neviděla jsem dokonce ani žádné okno a tvář, stejně jako záblesky, které by měly osvětlit okolní domy. Když jsem se na to dívala, tak to zrovna do sebe nasávalo vzduch. Potom, když jsme otevřeli celé okno,tak to začalo vzduch zase vypouštět, ale listí tam zůstávalo. Dělalo to takový vítr, že se nedalo ani zavřít okno. Vítr byl dost teplý, odhadem asi 30°C. Pak se koule dala pomalu do pohybu a letěla pořád stejnoměrně pomalou rychlostí. U trati nadletěla telefonní vedení a pokračovala dál až k Buchlovským kopcům. Dívali jsme se za ní, dokud nám nezmizela z očí. Celé to mohlo trvat asi hodinu a půl.“

Nákres pozorování podle výpovědi svědků (zdroj.: Čs.AAA)

Následující den zažil další podivnou příhodu již jen J. N.:

Podruhé jsem kouli viděl druhý den ráno a zase bylo kolem půl šesté. Probudil mne zvuk, jako by za zahradou něco bouchlo. Hledal jsem pantofle a zjistil jsem, že je mám pod válendou. Do jedné z nich jsem nechtěně kopl a ona se od něčeho odrazila a vrátila se mi. Obul jsem se a šel jsem přes místnost, abych rozsvítil světlo. V tom jsem uprostřed pokoje narazil na měkkou stěnu, která mě nechtěla pustit dál. Byla měkká asi jako molitan. Otočil jsem se a venku za oknem jsem spatřil něco oranžového,byla to zase ta koule. U válendy mám malou lampičku, tak jsem ji rozsvítil. Opět jsem chtěl vzbudit sestru, ale nepodařilo se mi to. Potom jsem otevřel celé okno, ale v tom okamžiku lampička zhasla. Viděl jsem, jak se z jedné strany koule začaly otevírat dveře. Nebyly zcela otevřené, když se zase objevily ty tykadla. Z tykadel vyletěly dvě ohnivé jiskřičky a velkou rychlostí letěly k oknu, ve kterém jsem stál. Letěly vedle sebe a strašně rychle. Jedna z nich vrazila do okna – zasyčela a ta druhá mne štípla do zápěstí. V té kouli pořád něco pípalo, jako kdyby tam byla kuřata. Začaly mne štípat oči. Lehl jsem si a usnul jsem. Když jsme se ráno probudili, se sestrou jsme zjistili, že se něco stalo s budíkem. Vzpomněl jsem si totiž,že když tam byla ta koule, tak nešel a nyní zase šel, a přestože jeho ručičky ukazovaly o hodinu více než bylo, zvonil správně. Nevím jak dlouho jsem tento jev pozoroval, neboť jak už jsem řekl, nakonec jsem usnul.

Zdá se to jako výmysl dvou dětí? Jenže podobnou oranžově zbarvenou kouli nespatřily jen tyto dvě děti. Kouli pozorovali 7. a 8. února i rodiče obou dětí, považovali jí však za Měsíc – jenže ten byl na opačné straně oblohy. Mnoho dalších svědectví bylo zasláno na adresu uherskobrodské hvězdárny. Její ředitel ing. Rostislav Rajchl k tomu řekl: „Zprávy o zahlédnutí svítícího tělesa nám přicházejí už od července loňského roku. Lidé z Buchlovic, Velehradu, Žďáru nad Sázavou a dalších míst se shodují v popisech objektu. Příliš mnoho náhod, než aby se vše dalo   spláchnout vysvětlením, že jde o plasmatické výboje, kulové blesky.“

Koláž novinových titulků o událostech Ostrožské Nové Vsi

Následně se objevily další svědectví z Uherského Hradiště, Velehradu, Valašských Klobouk, Záhorovic a také ze Slovenska.  Hlavní svědek, dvanáctiletý Jaroslav, byl z publicity svého zážitku dost vyděšen, podle jeho matky nikdy sci-fi nehltal, ani nemíval zlé sny. U hromádky slídy, kde byla koule pozorována, byla naměřena poněkud vyšší radioaktivita, což bylo divné jen do té chvíle, kdy se vysvětlilo, že slída má poněkud vyšší přirozenou radioaktivitu díky obsahu draslíku.

 

Zdroj:
Časopis AAA 0-1990 – „Jižní Morava v centru pozornosti mimozemšťanů“ – J.Chvátal
Moravskoslezský kurýr 2-1990 – „UFO přistálo za zahradou“ – D.Oplatková
VP pro volné dny 30.3.1990 – „Velký škaredý měsíc“ – Jiří Teper

 

 

 

 

 



9 komentářů k článku 1990 – Ostrožská Nová Ves

  1. Helena napsal:

    Pokusy někoho, kdo žije v dané oblasti?

  2. Lukáš napsal:

    Dotaz:

    Odkud je ten ilustrační černobílý obrázek? Není z nějaké kreslené černobílé pohádky, která se v tu dobu vysílala? Jen mě to tak napadlo …

  3. Helena napsal:

    Smajlík. Není zač děkovat. To je výsledek volné chvíle a tu každý nemá.
    Já občas ano.

    • Lukáš napsal:

      jo, je to super článek, Díky Heleno! Jen se domnívám, že ta korelace svítících koulí (plazmových) se sluneční aktivitou respektive s polární září byla již studovaná nad jezerem Ontarion a v Hessdalenu http://www.hessdalen.org/reports/EMBLA_2002_2.pdf str. 25 a jak je patrno z grafů tyto jevy spolu nekorelují. Ale to může klidně znamenat, že těch spouštěcích mechanismů, kdy se plazmové koule zformují, je moc.

  4. Helena napsal:

    Taky jsem si na Hessdalen vzpomněla. Ale ono je pořád víc toho, co nevíme, než co víme. Nahoru zřejmě už vidíme líp než dovnitř, pod povrch Země.
    Naše smysly jsou omezené, protože tak nám to k přežití stačí, a kdoví, kolik nám uniká entit všelijakých.
    Ale zůstaňme střízliví: určitě platí, co píše Lukáš v závěru.
    (Ovšem jak vysvětlit ty detaily, které svědci viděli…)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*