Víme co vlastně hledáme?

Radio Telescope view at nightKdyž letos miliardář Jurij Milner oznámil, že věnuje sto miliónů amerických dolarů na hledání mimozemských civilizací, svitla nová naděje všem příznivcům i pracovníkům SETI institutu. Přiznejme si, že v podobných projektech jako je SETI, není a nikdy nebyl dostatek peněz na drahé vybavení a provoz. Neprodukují totiž přímý zisk. Jak cenné bude zodpovězení otázky, zda jsme ve vesmíru sami? A vůbec, hledáme správně?

Domnívám se totiž, že dosavadní postup v hledání mimozemského života není úplně správný. Proč? V šedesátých letech minulého století vytvořil sovětský astronom Nikolaj Kardašov hypotetickou škálu vývoje civilizací ve vesmíru podle množství energie, jež taková civilizace dokáže využít. Pod dojmem tří až čtyřprocentního nárustu světové spotřeby energie pak rozdělil hypotetické civilizace ve vesmíru na 3 typy:

1.typ Civilizace schopná využít veškeré zdroje své domovské planety 1017 W
2.typ Civilizace schopná využít veškeré zdroje své domovské hvězdy 1026 W
3.typ Civilizace schopná využít veškeré zdroje své domovské galaxie 1038 W

Je jasné, že naše pátrání ve vesmíru by mělo nejspíše zachytit projevy civilizací 2. a 3. typu. A opravdu, astronomové se velmi brzy zaměřili na hledání možných projevů kosmického inženýrství – a objevili tak pulsary i kvasary, tedy „jen“ přírodní jevy  ve vesmíru.

Pak přišel na scénu americký astronom Frank Drake, který v roce 1961 představil na první konferenci projektu SETI svojí slavnou rovnici, která teoreticky umožňuje odhadnout počet vyspělých civilizací v naší Galaxii. Brzy se ukázalo, že i při dosazení velmi střízlivých hodnot do Drakeovy rovnice dostáváme velmi optimistická čísla – vesmír by měl být plný života!

Proč tedy nikde mimozemšťany nepozorujeme? Tuto otázku položil italský fyzik Enrico Fermi při společném obědě s dalšími fyziky v americkém Los Alamos už v roce 1950 – „Kde tedy vlastně, ksakru jsou?“ A vědci při pátrání po mimozemšťanech si jí kladou neustále.  Vznikl slavný Fermiho paradox. Fermiho paradox může mít desítky nejrůznějších vysvětlení. Souhrn několika nejzajímavějších si můžeme přečíst i česky ve výborné knize Stephena Weba „Kde tedy jsou?“

Vysvětlení Fermiho paradoxu mohou být jednoduše fatální, jakože prostě mimozemšťané v námi dosažitelném vesmíru neexistují. Nebo velmi exotická, jako např. teorie „velkého filtru“, který nám, nevyspělým civilizacím zabraňuje odhalit ty vyspělejší.

Osobně se domnívám, že vysvětlení musíme hledat v chybných předpokladech už na počátku hledání mimozemského života. Nikolaj Kardašov vycházel ze špatných předpokladů. Spotřeba energie na Zemi už dávno neroste exponenciálně.  Nové technologie se zaměřují na úsporu a také na maximální ochranu životního prostředí. Není potřeba, aby vyspělá civilizace hýřila kolem dokola obrovským množstvím energie. Vyspělá planeta nebude pokryta továrnami, elektrárnami a mohutnými transformátory nevímjaké energie. Naopak – civilizace bude skrytá mezi lesy, parky a prostě přírodou. A bude velmi těžké jí odhalit, pokud sama nebude chtít. Nedělám si iluze, že nedávný objev Keplerova teleskopu – hvězda KIC 8462852 v souhvězdí Labutě je tím vytouženým objevem civilizace 2.typu podle Kardašova. Tady jsou stále ve hře mnohem pravděpodobnější „přírodní“ vysvětlení.

Další fatální chybou při hledání mimozemského života je jeho neustálé přirovnávání k lidské civilizaci. Pravda, jinou zatím neznáme. Kde však máme jistotu, že život šel celé ty miliardy let svého vývoje stejnými cestičkami jako tady na Zemi? Hledáme planety co nejpodobnější Zemi, ale co když je život přizpůsoben úplně jiným podmínkám? Co když je postaven na odlišné chemii, v jiném teplotním rozmezí, či jiné gravitaci? Co když se vydal cestou natolik odlišnou od té naší, že budeme mít problém jej vůbec identifikovat? Natož pochopit a navázat s ním kontakt?

 

 

antropický princip



6 komentářů k článku Víme co vlastně hledáme?

  1. Helena napsal:

    Ona je ještě jedna možnost: obyvatelé jiných planet nejsou na nás vůbec zvědaví!

  2. Dr.Bombay napsal:

    To mi prijde jako spravna úvaha ;-) Ono kazda doba si vyspelou civilizaci představuje podle toho, co je v one době zrovna modni.

    A tak v Sovetskem svazu 60. let si predstavovali, ze cim vyspelejsi civilizace, tim vic spali energie; dnes si zase lide predstavuji, ze vyspela civilizace bude setrit energii a recyklovat. Co si budou představovat za 50 let, sud buh.

    Ona vůbec představa kontinuálního zlepsovani(‚pokroku‘) je usmevna, je to jako se domnívat, ze osmdesatilety clovek je ‚lepsi‘ nez padesatilety, protože je o třicet let starsi.

  3. Mermordum napsal:

    Ale v Kardašově tabulce je uvedeno „Civilizace JE SCHOPNÁ využít veškeré zdroje své domovské planety, hvězdy,…“ nikoliv však, že „má enrgetickou spotřebu odpovídající celkové energie své domovské planety, hvězdy,…“
    Takže bych jeho tvrzení zrovna nepředpokládal za „překonané“ nebo tak, já si myslim, že lidstvo by v dnešní době ani nedokázalo využít veškerou energii svojí planety, natož aby mělo energetické potřeby v takové míře

  4. Dr.Bombay napsal:

    Ehm ehm.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*