Tajemná sekerka z Liberce. Opracované železo z doby kamenné?

Na počátku případu, který nyní zkoumá projekt Záře, byl nález zvláštního artefaktu v náplavu řeky Nisy v Liberci, přímo v centru města pod Ještědem v roce 2002. Artefakt ze všeho nejvíc připomínal sekeromlat z doby kamenné a jako takový by mohl být cenným kouskem do sbírky Severočeského muzea v Liberci, kam jej také nálezce odevzdal. Jaké však bylo překvapení pracovníků muzea, když z domnělého sekeromlatu oklepali zbytky hlíny a bláta. Pod nánosy se objevil kovový povrch a na předmět čiperně reagoval magnet. Podivná sekerka je tedy železná! Přitom tvar, velikost a dokonce způsob opracování věrně odpovídá podobným kamenným výrobkům z mladší doby kamenné.

Sekerka byla tedy podrobena důkladné analýze, a to hned dvakrát. Poprvé v Turnově u doc. Kreta, kde čekalo odborníky nemalé překvapení – sekerka je z téměř čistého železa, kterého obsahuje 99,4 %. Následoval další analýza, tentokrát v Jaderném ústavu v Řeži u Prahy. Ten nezvykle vysoký obsah železa potvrdil.

Složení podivné sekerky je následující:

prvek: obsah v %
Fe: 99,357; Cu: 0,440; Ni: 0,067; P: 0,043; As: 0,042; Sn: 0,037; Ti: 0,023; Nb: 0,017; C: 0,015; Mo: 0,005; S: 0,004; Si: stopy; Mn: stopy; Cr: stopy; Al: stopy; V: stopy; W: stopy

Právě složení artefaktu pořádně zamotalo hlavu odborníkům. Jedná se téměř o čisté železo prakticky bez obsahu uhlíku, který se jinak v železných výrobcích objevuje v řádu jednotlivých procent. Jakým způsobem byl tento výrobek vytaven a ukován, pokud ne tavbou rudy s uhlím?
Že by se mohlo jednat o přírodninu, odborníci hned vyloučili – takto čisté železo se v přírodě nevyskytuje. Mohlo by tedy jít o meteoritické železo, které nějaký pravěký šikula zpracoval do tvaru tehdy oblíbené sekerky? Omyl! Meteoritické železo obsahuje vždy několik procent niklu, není známa žádná výjimka. Čistě železný meteorit prostě neznáme.

Nemohl by předmět pocházet z doby nedávné? Nálezovou situaci neznáme, artefakt byl nalezen v korytě řeky. Teoreticky by tedy mohl být relativně „mladý“, ale tím se nevysvětluje jeho podivné složení. Proč by si někdo, byť v relativně nedávné době, zhotovoval z prakticky čistého železa sekerku vypadající jako neolitická sekerka? A on podle vyjádření archeologů tak skutečně vypadá. Dokonce i otvor v něm je vrtaný a kónický, přesně tak, jako vídáme u kamenných nástrojů z neolitu.

Další expertíza nálezu byla v Archeologickém ústavu AV ČR u ing. Jiřího Hoška. Ten uvádí, že předmět je tvořen čistým a dosti měkkým železem, byl přebroušen a vyleštěn. V žádném případě nemohl být odlitý – musel být vykován. Dále je uvedeno, že struktura materiálu neposkytuje žádné další informace, podle kterých by bylo možné usuzovat na možné využití tohoto předmětu.

Vybaveni těmito informacemi vyrazili badatelé z projektu Záře do Severočeského muzea v Liberci, kde se tento podivný artefakt přechovává. Archeolog Petr Brestovanský konstatoval, že je rád, že se tímto předmětem někdo dál zabývá. Archeologie u nás totiž nemá, velmi mírně řečeno, na růžích ustláno. Peníze na řádný archeologický výzkum chybí, zájem úřadů je minimální a archeologové jsou v pozici „zdržovačů“ brzdících úžasné stavby hypermarketů a vůbec jakýkoliv stavební rozvoj. S minimálními náklady a v časovém presu jsou nucení provádět pouze tzv. záchranný výzkum a to jen v tom lepším případě, pokud je stavebníci rovnou neignorují.

Projekt Záře oslovil zatím dva odborníky z oboru metalurgie. Oba mají bohaté zkušenosti s tzv. historickou metalurgií a projevili ochotu se tímto ertefaktem zabývat. Kupodivu jsou jejich vyjádřen ohledně stáří artefaktu velmi skeptické.

Ing. Jan HUČKA – Západočeská univerzita Plzeň:

„…mohlo by se jednat o přímou výrobu železa z rud, která se začala rozvíjet nejdříve pravděpodobně v Malé Asií od 12. století před n.l. a na naše území se dostala až mnohem později. Proto diskutované stáří sekerky kolem 6000 let /1/ se tedy dá vyloučit… Z dodaných informací Ize s určitou pravděpodobností usoudit, že nalezená sekerka může pocházet z doby před 1500 až 2500 lety, vyrobená přímou redukcí železa z rudy a vykovaná na konečný tvar.“
Ing. Hučka doporučuje pokusit se provést i přes nepatrný obsah uhlíku dataci radiokarbonovou analýzou.

Ing. Jiří DĚD, Csc. – Ústav kovových materiálů a korozního inženýrství VŠCHT Praha, pracoviště chemické metalurgie:

„…rozhodně nemohu souhlasit s hypotézou datace původu nálezu do období neolitu… I pozdější nepřímý způsob výroby kujného železa či oceli zkujňováním surového železa končil (až do zmíněné poloviny 19. století) získáním více či méně oduhličeného produktu v těstovitém stavu, obdobného charakteru jako při přímé výrobě železa z rud…Hodnocení železného předmětu pouze podle jeho chemického složení je věc velice ošidná…“
Ing. Děd také upozorňuje na relativní zachovalost nálezu, která podle něj vylučuje vysoké stáří předmětu. Je ochoten provést další analýzy (mikrostruktury kovu).

Případ podivné sekerky tedy ještě zdaleka není uzavřen. Ještě budou osloveni astronomové – odborníci na meziplanetární hmotu – je opravdu vyloučen čistě železný meteorit? Dále by byly potřeba další metalurgické expertízy. A v neposlední řadě budou badatelé tento nález konzultovat ještě s dalšími archeology – existují u nás nálezy předmětů s podobným složením?

Zatím známe pouze jediný historický artefakt, který svým složením vzbudil oprávněnou pozornost. Je jím záhadologům dobře známý železný sloup v New Delhi. Je vysoký necelých sedm metrů a je vyroben – z čistého železa. Sloup byl vyroben za vlády krále Chandragupty II. v letech 400 až 410 n. l. a měl připomínat jeho slavná válečná vítězství. Původně byl v chrámu boha Višnua ve městě Udayagiri ve střední Indii. Teprve ve třináctém století byl přemístěn do Dillí. Tento sloup naprosto suverénně odolává korozi už dlouhých 16 století! Pokusy rádobyodborníků vysvětlit jeho odolnost tím, že je pravidelně potírán máslem posvátných krav, jsou evidentní hloupostí. O něco inteligentnější vysvětlení nabízí indický inženýr Ramamurthy Balasubramaniam, podle něhožje příčinou odolnosti vůči korozi vysoký obsah fosforu – dávní výrobci tohoto sloupu při jeho tavení nepoužili vápenec, který by jinak z železa fosfor odstranil. Jak asi byl vyroben?

Hypotézy původu sekerky:

  • neolitická sekerka (nevysvětluje zvláštní složení, vyrobená tedy snad za pomoci nám dosud neznámé technologie)
  • neolitická sekerka z meteoritického železa (neznáme však meteority z čistého železa)
  • železné tělisko do žehliček (kdysi se tohoto tvaru taková tělíska opravdu vyráběly – opět ale zde nesouhlasí složení)
  • středověký hornický špičák (opět neodpovídá složení)
  • železo z pudlovacích pecí z nedávné či současné doby (tam by odpovídala vysoká čistota železa, ale nikoliv smysl tohoto artefaktu)

Aktualizováno 5.2.2008: 

Severočeské muzeum v Liberci sekerku zapůjčilo projektu Záře s tím, že zabezpečíme její další zkoumání. Také jsme obdrželi protokol z metalografické analýzy předmětu, kterou provedl Archeologický ústav Akademie věd ČR v lednu 2003 – zde: http://www.projektzare.cz/web/zahady/metalografie.pdf

Dále tedy sekerku čeká další rozbor na VŠCHT, kde nám ing. Děd slíbil provedení podrobnější analýzy, která by snad mohla odhalit způsob vykování sekerky. Dále, podle ing. Hučky ze Západočeské univerzity, by se i přes nepatrný obsah uhlíku (0,015%) mohla zkusit i uhlíková metoda k určení stáří předmětu. Dále jsme požádali Český geologický úřad o vyjádření – to především s ohledem na definitivní vyloučení meteoritického původu materiálu sekerky. Poté ještě chceme požádat o vyjádření několik archeologů, kteří by se mohli vyjádřit k četnosti či výjimečnosti nálezů historických a předhistorických předmětů obdobného složení.



17 komentářů k článku Tajemná sekerka z Liberce. Opracované železo z doby kamenné?

  1. Lukáš B. napsal:

    Skoro bych řekl, že podobných nálezů bude po muzeích v Česku spousta. Jen se tím nikdo nezabývá. Prostě nevíme, co to je a k čemu to sloužilo, tak to dáme do krabice a zašijeme do depozitáře. Elegantní a nenabourá mi to mojí „vědeckou“ představu o světě…

  2. Alien napsal:

    Protože předmět byl podle údajů v článku nalezen v náplavech nelze jednoznačně určit jeho stáří. Metodu která stáří určuje podle geologické vrstvy nelze použít. Snad by opravdu byla něco platná radiokarbonová analýza i přes nepatrný obsah uhlíku…

  3. eva napsal:

    zkusit se to přece může. A navíc, ještě se k tomu nevyjádřili vědci z jiných oborů.

  4. merlin00 napsal:

    Se vyskytuje davno pred dobou kamennou, metalurgicky postup spracovani se podoba bezne tavbe, avsak na misto redukcniho horeni uhliku se obvykle pouzivaly zrcadlove pece , nebo pece s velikymy cockami vytvorenymi z spekanim a tavenim pisku, nebo lite pulcocky byli naplnovany vodou)
    Zelezo se „slunilo“ z puvodnich rud zemskych, neni to nic mimozemskeho, az na technologii slunecni pece, avsak to ponecham na uvahu jinym.
    Technologie se pouzivala do doby nejakeho globalniho pruseru cca 15.000let spatky, pak upadla do zapomeni.
    Artefakty a nalezy z teto doby nejsou az tak vzacne, ale pro nevedomost a nebo zname archeologicke schemata datovani se datuji do jine doby nez je patricne, tento popisovany artefakt je akorat jednim z nemnoha, ktere se objevili s otazkou a otaznikem nad puvodem.
    Po svete je jich znamych vice, ale ze znamych pricin se nechce nikdo z vedeckych kapacit blamovat ruznymi teoriemi a datovani obecne archeologie by zas prislo na pranir a radiouhlikova methoda

  5. Libor napsal:

    Alien: A bude to vůbec možné. Není toho uhlíku potřeba větší než malé množství?..:)

  6. Janni napsal:

    Nechci být zbytečným rejpalem, ale spíš bych řekl, že to je pěkně rezatý kladivo… No.

  7. x napsal:

    Proc by si nekdo nevytvoril podobnou sekyrku – proste nekteri lide si hraji i na dobu kamenou a vyrabeji si odpovidajici predmety – jine si hraji na indiany a vyrbeji si indianske predmety.
    Po jeho smrti to pribuzny hodili nekam na skaldu spolecne s jinym „harampadim“ a odtaumtd ho treba odnesla povoden.

  8. Doberman.Us napsal:

    x: to ale pořád nevysvětluje to složení
    takhle čistý železo normálně neseženeš běžně je k sehnání ocel a to je vždy menší obsah železa a víc příměsí pro určité vlastnosti

  9. Petr napsal:

    Dobrý podvečer,
    Přečetl jsem si metalografický rozbor čehosi a docela mne překvapuje studie provedená AuAv.V dětském chemiku se dá pracovat s mnohem větším rozpětím.
    Chybí datování např.izotopem,rentgen,rozbor z více míst na tělese=kvalita zpracování a elektronový mikroskop pro
    kvalitní analýzu jak opracování tělesa tak způsobu vytvoření otvoru(kováním,lisováním,vrtáním,litím a nebo jiným).
    Podle způsobu opracování,atomové mřížky a výrobou
    lze velmi detailně posoudit jak historii předmětu,tak i způsob používání.Např.olovnice,kladivo,závaží i možná součást nějakého zařízení.Přál bych si,aby projekt záře věnoval nejen tomuto předmětu více zájmu z odborného hlediska.Děkuji Petr

  10. x napsal:

    „: to ale pořád nevysvětluje to složení
    takhle čistý železo normálně neseženeš běžně je k sehnání ocel a to je vždy menší obsah železa a víc příměsí pro určité vlastnosti“

    V kramu ne – ale kazdy nekde i pracuje a vy jen tezko vyloucite, ze to proste nevzal v praci jako kousek odpadu ci to proste tam ukradl. Nechtel se mu to jen kupovat.

    Videl jsem i partu a ta vypavadala zcela presne jak ze stredoveku – vse zcela odpovidalo dobe – jen nevim materialni slozeni – zelezo si tam nevyrabeli (meli jakousi osadu na vlastnim pozemku) , ale keramiku a dalsi predmety ze dreva ano.
    Takze proste i nekdo z ncioh mohl vhodny kus kovu traba na nejky nastroj ukrast na dilne – neco by ztoho vyrobily.
    Pak by jim to mohla splachnout povoden co se tam prohanala a hned by ste meli dasli zahadu.

    A to nemluvim ani treba o filmarich – i ty kolikrtat maj dost zdarile predmety jen z novodbych materialu – na kamere to neni poznat a pak i jem mhla skald dekoraci klidne vyplavit povoden.

  11. x napsal:

    „Např.olovnice,kladivo,závaží i možná součást nějakého zařízení.Přál bych si,aby projekt záře věnoval nejen tomuto předmětu více zájmu z odborného hlediska.Děkuji Petr“

    Jiz je to delsi dobu a nic noveho zde neni – nic se nezkouma nejsou penize – nebo konspiracne – prislo se co to vlasne je , abylo by hned po zahade a tak radeji mlci….

  12. x napsal:

    „železo z pudlovacích pecí z nedávné či současné doby“

    Jeste doplnim – staci byt zamesnanej v huti a hned si mohu jiste i lecos odvezt – pred rokem 1989 zcela bezna vec.
    A i z dost drahych materialu se delali i obycejne veci – material sel snadno ukrast a v kramu k sehani jinej vhodnej proste nebyl.

    V kramu byl jin malej vyber a i ten byl casto nedostakovej i pitomy pytel cementu bylo koliktrat velmi nesnadne ziskat.

  13. Kork napsal:

    Není pravdou, že se v přírodě nevyskytuje čisté železo. Ač je v odborné litratuře uváděno, že jsou to jen drobné sféroidy Fe, ve skutečnosti dochází v oblasti křídové tabule v zpevněných slínech a slínovcích (opuka) k nahromadění oxidů i hydroxidů železa – pelosiderity, siderity. Dalším postupem je vytvoření jakýchsi cicvár Fe. Sám jich několik vlastním a nejsou tak nečetné a jsou i 5 cm veliké. Jejich složení podle chromatografického měření ukazují následné ůdaje:
    Fe: 97%
    Ca: 2%
    Si: 1%

    Kujnost kovu jsem nezkoušel, tvrdost je význačná. Rozhodně na vzorek nestačil obyčejný list pily.

  14. O.D. napsal:

    doplním x: třeba to někdo právě nedávno vyrobil z hecu, aby dalším generacím zamotal trochu hlavu.

  15. x napsal:

    „Elegantní a nenabourá mi to mojí „vědeckou“ představu o světě“

    Protoze skoumat kazde nalezne hornicke kladivko 200-300 let stare nikdo nebude a prave toto to s nejvetsi pravdepodobnosti bylo – viz novejsi clanek z z rijna 2011 zde.
    Proste jak odhladli pohledem zkuseni archelologove – predmet by urcite vypadal zcela jinak kdyby byl praveky stupen koroze pri danem chemickem slozeni materialu.

  16. x napsal:

    „Videl jsem i partu a ta vypavadala zcela presne jak ze stredoveku – vse zcela odpovidalo dobe – jen nevim materialni slozeni – zelezo si tam nevyrabeli (meli jakousi osadu na vlastnim pozemku) , ale keramiku a dalsi predmety ze dreva ano.“

    Presne tuto hypotezu – tezy skupina lidi majici rada praveke predmety a tak je mohli zkouset vyrobit potvrdili prave jako jednu z moznych hypotez puvodu predmetu i archelologove.

    • petals napsal:

      Našel jsem téměř stejnou, kilometr od místa nálezu meteoritu Opava. Nález nahlášen na archeosekci Muzeum Města Brna. Pošli mail a pošlu foto.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*