O tom, jak naše civilizace někdy zanikne, už bylo napsáno mnoho. Temné scénáře našeho zániku jsou tématem katastrofických filmů, kterých se vyrojilo jako po dešti. Příčinou může být velký asteroid, který může trefit naší matičku planetu, otevření supervulkánu, smrtící epidemie, nepřátelští mimozemšťané, robotická inteligence, která přijde na to, že se bez nás obejde, anebo také my sami se smrtícím arzenálem zbraní hromadného ničení. Může se tak stát zítra, za rok, za desetiletí … nebo také nikdy v dohledné době.
Co když ale naše civilizace spěje k záhubě už teď, potichu a nenápadně? K napsání této úvahy mě přiměl článek Jana A.Nováka o tajných společnostech, které by mohly mít za úkol uchovat znalosti lidstva.
Z historie víme, že vývoj lidstva nepostupoval po nějaké vzestupné přímce nebo křivce. Postupoval vždy po skocích, mezi nimiž byly propady. I u nás v naší zemi ve starověku kvetla keltská civilizace s městy, kterým nesmyslně po římsku říkáme oppida. Po přelomu letopočtu následoval úpadek a na stejnou úroveň se vrátila civilizace až na počátku středověku. Co nyní ohrožuje naší báječnou civilizaci? Aktuální pohroma v podobě uprchlíků zaplavujících Evropu? Možná. Ale je zde mnohem zákeřnější a temnější nebezpečí, horší proto, že si jej téměř neuvědomujeme.
Když jsme se na konci 70. let minulého století radovali z grandiózního úspěchu lidské vědy a techniky, kterým bylo přistání na Měsíci, odhadovali jsme, že za pár desítek let přijde na řadu Mars, stálá základna na Měsíci a v dalším století přijde zkoumání ostatních planet Sluneční soustavy. Uběhlo 40 let – a nic. Lety do vesmíru sice pokračují, ale na technice jež má základ ještě v raketových motorech vyvinutých za 2.světové války. Do vesmíru se sice létá – jenže s ryze praktickými úkoly. Pokud zde probíhá nějaký výzkum, je to z velké většiny výzkum aplikovaný – tedy s předpokladem rychlého uplatnění v praxi. Základní výzkum – a to nejen v kosmické technice – skomírá na nedostatek peněz a zájmu. Samozřejmě: politici, kteří o přídělu peněz rozhodují, chtějí mít k dispozici výsledky výzkumu ještě ve svém volebním období…
Kdyby dnes došlo ke kontaktu s mimozemskou civilizací, nezačal by se psát nový letopočet, jak jsme si před pár lety mysleli. Po první vlně zájmu a senzačních reportážích komerčních médií, by rychle zájem upadl … No a co, budou snad rohlíky levnější?
Lidé jsou tak trochu zhýčkaní vymoženostmi naší technické civilizace, které jim usnadňují život a vychází vstříc. Kdo potřebuje vědět, jak funguje mobilní telefon? Je přece tak jednoduché jej jenom používat! Na školách máme přebytek studentů humanitních oborů, zatímco na trhu práce je zoufalý nedostatek vystudovaných techniků. Zrušíme na středních školách maturity z matematiky? Vždyť je tak obtížná na přemýšlení – a vlastně jí moc nepotřebujeme.
Záhady přirozeně poutají pozornost lidí. Pohybuji se v této problematice už dosti dlouho a nemohu si nevšimnout, jak se mění. Hledání racionálních vysvětlení je stále méně populární – je totiž náročné na přemýšlení. Oč jednodušší je uvěřit některé ze spikleneckých teorií, kde máme vysvětlení naservírované a nemusíme o něm moc přemýšlet. Snadnější to mají i nejrůznější šarlatáni i náboženské sekty. Poznání a věda začínají být považovány za škodlivé.
Kolik času nám ještě zbývá?
co se píše v posledním odstavic není úplně tak pravda, úplně nejjednodušší je totiž všechny záhady ignorovat, bagatelizovat, zesměšnovat svědky a vůbec dělat že je všechno úplně normální. Spiklenecké teorie nikdo nebere vážně. A teorie jako takové jsou rozděleny na 2 druhy, na směšné a na ty zažité, které tím pádem musí být naprosto pravdivé. Každý, kdo pak tvrdí něco jiného je zesměšněn (jako teorie původu lidstva, jak vznikl měsíc, nebo že pyramidy jsou naprosto zřejmě postaveny jako hrobky)
„ako teorie původu lidstva“
Ty tzv. zažité jsou dost prokazatelné – tedy prostě jsou dost podloženy snad s vyjímkou vzniku živé buňky přímo o zde na Zemi. Zalečení odněkud z vesmíriu je dosud stále stejně pravděpodobné. Nikoliv již Evoluce – prostě pokud vás chce něco většího neustále sežrat a navíc máte tam i málo potravy – tak se mu snažíte někam prostě utéct – tedy nejdřív z moře do řek a postupně pak i na souš.
Každá civilizace se vyčerpá. Náměty k zamyšlení najdeme třeba tady:
Černá labuť – napsal Taleb
Pomsta geografie – napsal Kaplan
Racionální optimista – od Matta Ridleyho, ten je přece jen veselejší. Nějak bylo, nějak bude.
Odmítání vědeckého poznání bylo módní třeba taky před sto lety. Myslím, že i takové procesy podléhají módě a jdou ve vlnách.
Pokud jde o maturitu z matematiky. Když nebude, nebyla povinná nějaké to desetiletí, neznamená to, že se matematika nebude učit a že se přestane známkovat. Prosím toto rozlišovat. (Samozřejmě je důvodem to, že se mi o maturitě z matematiky dodnes zdají hrůzné sny.) Technokrat bez fantazie je taky smutné stvoření.
„zatímco na trhu práce je zoufalý nedostatek vystudovaných techniků.“
To není tak úplně pravda – jako technik středokolák mám přesně opačný pocit při výběrových řízeních na nabízené místo. Takže rozhodně to není nedostatek kritický !