Aktuality 45. a 46. týden

mini1-150x120Aktuality na našem webu vám přináší novinky nejen ze světa záhad, ale i moderní vědy a techniky, zkoumání vesmíru a světa kolem nás. Najdete zde odkazy na zajímavé články s krátkými komentáři i upozornění na různé přednášky a akce.

 

 

 

Zajímavosti na webu:

Vysvětlí temnou hmotu nová teorie gravitace?. Holandský strunař Erik Verlinde namísto temné hmoty prosazuje působení temné gravitace, které vychází z informace vetknuté do samotného časoprostoru.

Detekovali jsme mimozemský život ano, či ne? Pokud ano uplynulo od toho okamžiku již 40 let. V té době totiž sondy Viking hledaly jeho přítomnost na povrchu Marsu. Tehdejší závěry naději ve významný objev pohřbily a některé dílčí výsledky svědčící o aktivním metabolizmu, nakonec připsaly i přes určitou názorovou nejednotnost přítomnosti oxidantu. Ne všichni převzali stejné přesvědčení a místo toho prosazují interpretaci, podle které sondy přeci jenom život odhalily.

Nanobionický špenát umí detekovat výbušniny. Špenát už není jenom špenát, ale také sofistikovaný detektor min a dalších výbušnin v půdě.

Tetraneutron – nová subatomární struktura. O neutronech se říká, že se cítí dobře jen v přítomnosti jiného pohlaví. Míní se tím částice protonů a elektronů. Jakmile je totiž od neutronů násilím oddělíme, jde to s nimi rychle s kopce. Stejně špatně to s nimi dopadne, když se je pokusíme převést do jakéhosi registrovaného partnerství. I struktura ze dvou neutronů se také okamžitě rozpadne. Dokonce ani ve třech jim to nesvědčí. Když se ale dají dohromady čtyři neutrony, zrodí se tetraneutron!

Jak uložit problematický radioaktivní jód na miliony let? Chce to zvolit vhodný materiál a do něj radioaktivní jód zabudovat, například apatitové sklo. Takovým postupem bychom mohli zajistit nebezpečné izotopy v jaderných úložištích.

Kde se berou barvy airglow v průběhu noci? Ještě před několika dekádami let bylo slovo „airglow“ považováno za jakýsi nepotvrzený jev v zemské atmosféře, opředený mnoha nejistotami. Dnes je volně přeložené „záření atmosféry“ velmi četně fotografovaná a dokumentovaná nebeská podívaná, ovšem pro svůj jas a mizivou citlivost oka na barvy v přirozeném nočním prostředí, zachytitelná prakticky výhradně jen fotograficky.

45. vesmírný týden 2016. Přehled událostí na obloze od 7. 11. do 13. 11. 2016.

46. vesmírný týden 2016. Přehled událostí na obloze od 14. 11. do 20. 11. 2016.

Akce:

Skrytá tajemství geologie? „Zemská světla“.

Termín konání: 14.12.2016  17:00 hodin
Kde:   přednáškové síni „H“ v Nové budově Národního muzea (vstup hlavním vchodem a výtahem do mezipatra H).

Na světě existují místa s častým výskytem záhadně se pohybujících světelných objektů a formací různých velikostí, barev a tvarů „plazmového“ charakteru, často doprovázené sekundárními projevy pohybujících se za hranicí rozumové uchopitelnosti. Některé výzkumy ukazují, že původ světelných jevů může být spojený s tektonickou aktivitou či geologickými anomáliemi. Jiné výsledky poukazují na mnohem komplexnější původ tohoto fenoménu a i po několikaletém univerzitním výzkumu světelných formací v údolí řeky Hesja (Norsko) vyvstává kolem tohoto fenoménu více otázek, než-li odpovědí.

V programu bude i mj. řeč o výzkumu tajemných světel v Hessdalenu, kde autor osobně byl.

Vstupné: zdarma