Víme o čem mluvíme?

Někdy se člověk nestačí divit, jaké nesmysly lidé vypouští ze svých úst v souvislosti se zkoumáním záhad. Nemalou měrou k tomu přispívají i někteří novináři, kteří nepřestávají udivovat svými výrazy. Nejde jen o to, že teroristy nazývají „bojovníky“ a vraždy „popravou“, popř. zfetovaného grázla, který ukradne auto, „řidičem“. Jejich slovník se dotýká i záhadologie. Pojďme si nyní některé obzvlášť zaryté omyly objasnit.

 

 

UFO jsou malí zelení mužíčci

Tahle zkratka, jakkoliv je chybná, je prostě zažitá a kdekdo jí rád používá. Od UFO k malým zeleným mužíčkům (LGM – Little Green Men) však vede dost dlouhá a velmi nejistá cesta.

UFO, jak by každý měl vědět, znamená neidentifikovaný létající objekt (Unidentified Flying Object). Je to tedy něco, co vidím na obloze a nevím o co jde. Protože je to zkratka, neskloňuje se.

Jestliže tedy spatříte na obloze nějaký objekt a nejste momentálně schopni určit o co šlo, je to regulérní UFO, i když to byl zrovna třeba badmingtonový míček a vy jste to v tu chvíli nepoznali. Pokud byste však na obloze spatřili něco, o čem budete přesvědčeni, že je to mimozemské kosmické plavidlo, není to UFO!

Ze stejného důvodu je úplně nesmyslný termín ufoni.

Věříte na UFO?

Pokud se vás takto někdo zeptá, zeptejte se ho: „Věříte na támhleten autobus?“ Je to stejně blbá otázka. UFO prostě existuje od okamžiku, kdy jsem něco neznámého pozoroval, do případného okamžiku, kdy se podařilo objasnit, o co šlo. Uvedená otázka klade v podtextu jinou: „Věříte, že UFO jsou mimozemšťani?“ Ve skutečnosti je hypotéz k možnému vysvětlení UFO mnoho.

Ufolog je ten, kdo věří na UFO

Není! A není to jen nesmyslností té otázky. Ti, kteří věří na mimozemský původ UFO, nic nezkoumají, obvykle jsou to spíše sběratelé různých videí na Youtube, či dalších „podpůrných“ informací na webu. Možná bychom je mohli nazývat spíše ufověrci. Mnoho lidí má prostě rádo tuto problematiku a jsou horlivými čtenáři a sběrateli informací o UFO – ty bychom snad mohli nazývat ufomilci.

Slovo ufolog ale nemá nic společného ani s vědou. Ufolog není vědec, ani ufologie není vědecká disciplína. Ufolog je ten, který zkoumá, co by se mohlo nacházet za pozorovanými UFO.

Věda a ufologie – jsou v rozporu?

Jak už bylo řečeno, ufologie není žádná věda, i když má v názvu to -logie. Upřímně řečeno, ufologie nemůže být nikdy vědou, už jen proto, že předmět zkoumání je negativně definován (něco, co nevím, co to je). A v neposlední řadě proto, že UFO nelze zkoumat v laboratoři, provádět s ním pokusy a pod. UFO se objevuje před nepřipravenými lidmi, obvykle laiky. S tím věda nic neudělá.

Ale také to neznamená, že by ufologie byla pavěda. UFO se dá racionálně zkoumat tak, abychom neporušili základní vědecké principy. Mnoho ufologických badatelů je nebo byli vědci. Vědci by měli být také ti, na které by se ufologové měli obracet s odbornými otázkami.

Létající talíř – to je UFO?

Není! Létající talíř je pojem, který vznikl omylem. A může za to opět novinářská zkratka. 24. června 1947 spatřil  americký obchodní pilot Kenneth Arnold nad Skalistými horami devět podivných objektů. Vůbec je nepovažoval za něco mimozemského, myslel, že jde o sovětské stroje. Když o nich hovořil s novináři, přirovnal jejich pohyb k talířku, poskakujícímu na hladině. Málo platné, že Kenneth Arnold popisoval objekty podobné plochým srpečkům, létající talíře byly na světě.

Autor článku se velmi přimlouvá: naučme se správně vyjadřovat! Předejdeme tak mnohým nedorozuměním, zklamáním, blamážím a často nebudeme za hlupáky.

 

 

 

14 komentářů na “Víme o čem mluvíme?”

  1. Ufológ nie je vedec ale nie je ani pavedec. … Chápem, ale prečo sa v tomto článku nepoužil termín „amatérsky vedec“ alebo „vedec – amatér“ ako zlatá stredná cesta, že niečo medzi tým? … Potom ešte aj to preslávené pozorovanie pána Kennetha Arnolda sa mi nezdá, že sa uskutočnilo až v roku 1949 ale o dva roky skôr, ak dobre viem, v roku 1947, krátko pre ďalším známym prípadom „Roswell 1947“.

  2. Kybernaut: Nojo, překlep v datu jsem opravil :) Ale termín amatérský vědec mi připadal vždycky trochu přitažený za vlasy. Jakoby si někdo na toho vědce hrál. A my si na vědce přece nehrajeme. Vědec se jasně odlišuje tím, že něco skutečně vystudoval. To už je lepší termín (a používáme jej) „amatérský badatel“. Tak je jasné, že něco zkoumáme, neděláme to profesionálně (za peníze), ale pro vlastní potěšení.

    1. Já bych se nebránil označit seriózně pojatou ufologii za vědu. Vědce přece nedělají zkratky kolem jména, ale způsob jak hledá odpovědi.
      Možná není ufologie tvrdá přírodní věda, ale něco měkčího. Přece jenom se ten výzkum dost zaměřuje na naše vnímání.

    2. Nevadí, nič sa nestalo, to sa stáva, veď „niekedy sa aj majster sekne“. To „amatérske bádanie“ sa mi celkom páči. A čo tak pojem „neoficiálna multidisciplinárna veda“?

  3. No tak tomu říkejme prostě „obor“. Bez přívlastků. Ale bádání, zájmové, amatérské, je asi nejvýstižnější. Ono jde o svého druhu sběratelství!

    Věda přece jen požaduje systém exaktních pojmů, měření, experiment…
    Pan Šiška o „UFO“ hovořil podrobněji v Mf DNES (minulý víkend?).
    O Miličíně s F. Saiverem slovo nepadlo?

    Pojmenování čehokoli: většina slov jsou slova mnohoznačná.
    Jednoznačná jsou tak akorát např. vlastní jména… I zálibu v metaforách musíme vzít v úvahu…
    Pohov.

      1. Ano, věda má celou řadu dost přísných pravidel. Nevyčítejme jí to, díky nim, jsme tam kde dnes (a můžeme např. používat internet). A UFO se do těch pravidel opravdu nevejde, jen si vzpomeňte na to, jaký problém měla a má věda s kulovým bleskem.
        O Miličíně jsem s p.Savierem nemluvil, rozhovor byl po telefonu a tolik času nebylo :)

        1. Z hlediska WIKI (https://cs.wikipedia.org/wiki/Věda) se přikláním k druhé variantě: Nepřetržitý proces lidského poznávání [v tomto případě v oblasti identifikace Neidentifikovaných Létajících Objektů.] … Problém je v tom, že většina takzvaných „ufologů“ jsou lidé, kteří se nesnaží identifikovat podstatu UFO. Jejich cílem je udržet nevysvětlitelnost za každou cenu. Na neúplných informacích vytvářejí nové teorie a fantastické spekulace a na nich pak jiní staví další podobné teorie. Noví začínající badatelé pak řeší velmi obtížnou situaci, že většina publikací o ufo je plná pohádek, spekulací a konspirací. Najít mezi tím skutečně hodotnou informaci je náročné i pro zkušeného a prostředí znalého badatele. V tomto světle celkem chápu, že společenská většina prostě ufologii jako vědu uznat nechce a za pokračujícího stavu by ani neměla. Změnit to lze snad pouze tím, aby zde existovaly nebo vznikaly metody vědeckého zkoumání těchto jevů viz. WIKI … Na rozdíl od běžného poznávání jde ve vědě o systematické racionální a metodické vyvozování a zobecňování nových poznatků … Dále je nutné aby zde vznikaly seznamy těchto postupů s referenčnímy případy a postupy, které uznávaná vědecká odvětví budou uznávat. Seznamy těmito metodami vyřešených případů, aby nebylo možné je znovu vydávat za záhadu.(to by bylo na dlouhý článek) … Je to běh na dlouhou trať.

        2. Když se řekne archeologie, tak je to taky věda, a přitom je dost často postavená jen na domněnkách… Když není zřejmé k čemu to, či ono sloužilo, tak to bylo k rituálním účelům, když není zřejmé co to má znázorňovat, tak je to božstvo. A když ta stavba nedává smysl, tak je to prostě hrobka, a to i přesto, že se nikde uvnitř ani okolo žádný hrob nenašel. No a když konkrétní kultura v konkrétní oblasti uměla používat jen kostěný, případně měděný nástroje, tak jsou ty dioritový bloky všude po okolí prostě opracovaný měděným nástrojem a hotovo… no ale to nejsou, to prostě nejde

          1. „dioritový bloky“
            Nenarážíte náhodou na Puma Punku, že ne? To je zrovna dokonalý příklad toho špatného přístupu o kterém mluví MilanF. Tamnější diorit je ve skutečnosti pískovec a vědci tvrdí že to mědí opracovat jde, protože to zkusili.

          2. Děkuji oběma za reakci.
            Případ zmizení toho pána jsem dosud neznala, ale pokud člověk ví, že často lze novinářům věřit jenom téma, někdy ani to ne… Stopy náhle končící ve sněhu jsou námětem sto let staré Čapkovy povídky (vlastně dvou – Šlépěj).
            Jedna věc – mnoho výkladů.

            Ve srovnání s tištěnou podobou novin se dá na internetu najít o mnoho méně.
            Nenapadlo by mě ani náhodou, že se dá podobný rozhovor udělat „po telefonu“. Naštěstí je F. Saiver zodpovědný a zdá se, že vůbec v tomto listu nejlepší.

            Věda je věda, je přísná a musí přísná být, pokud ale narazí na hranice vlastní „přísnosti“, najednou se rychle pohne dopředu.

            Veselý Den vzdělanosti!

Napsat komentář: Helena Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*