Stříbrňák

stříbrňák

Když  se v roce 1992 začal formovat projekt Záře a vyšly první knížky o fenoménu UFO, začaly na naší adresu přicházet dopisy s popisem nejrůznějších setkání s neznámými jevy. Níže popsaný případ byl jedním z prvních, u kterých jsme si všimli, že tvoří skupinu navzájem si velmi podobných jevů. Vždy šlo o noční setkání s mlžnou, průsvitnou nebo stříbřitou postavou zhruba lidských proporcí. Je zajímavé, že vzhled té postavy byl vždy stejný – výška asi 2 metry, přičemž obličej nikdy nebyl rozeznán. Setkání často provázelo znehybnění dotyčného svědka. Postavám jsme dali, zřejmě poněkud nešťastně, název „stříbrňáci“.

1969.08.00.01-ZP-Vítkovice

„V roce 1969, v srpnu jsem pracoval jako brigádník ve Vítkovických železárnách. Koncem srpna přišel jeden můj spolupracovník na směnu trochu vyděšený a vyprávěl nám, co se mu přihodilo v noci. Chodili jsme všichni na střídavé směny, tzv. kolotoč (2 denní, 2 odpolední, 2 noční a 2 dni volno). Podle toho se i spalo a vůbec den byl takový roztrhaný. A tento spolupracovník právě odpoledne spal a v noci se mu již spát nechtělo, a tak se jen povaloval a byl v polospánku. Spal v jedné místnosti se svým bratrem. Jak tak dřímal, zaslechl, že bratr začal prudce a přerušovaně dýchat. Otočil se jeho směrem a uviděl za jeho postelí, ve dveřích na balkon postavu vysokou cca 2 m, stříbřitě světélkující a poloprůhlednou. Zároveň cítil, že začíná tuhnout. Postava přistoupila k posteli a sklonila se nejdříve nad jeho bratrem a potom i nad ním samotným. On sám se nemohl pohnout. Přece se ale přemohl a podařilo se mu skulit se z postele na zem. Rukou se pokusil sáhnout na botu postavy, ale ta nohou uhnula, pak se otočila a po třech krocích se rozplynula. Dotyčného po chvíli opustila křeč, jeho bratru se uklidnil dech, napětí povolilo. Šel se napít vody a do rána už nespal. Toto se mu přihodilo zhruba kolem jedné hodiny po půlnoci. Trvalo to všechno asi 5 minut.

dopis se svědectvím

dopis se svědectvím

„Vím, že věrohodnost tohoto vyprávění je velice problematická. Neznám ani podrobnosti, které by tuto povídku verifikovaly, ani jméno toho mladíka. Přirozeně se mu všichni vysmáli a měli za to, že ten večer přebral. Já si to tehdy napsal na kus papíru, ale už je to pryč. Nezdá se mi ale, aby pomocný dělník s ohledem na prostředí, ve kterém se pohyboval, se chtěl udělat zajímavým zrovna tímto způsobem.“

Podobných svědectví jsme později obdrželi více a to dříve, než byl některý z nich zveřejněn. Vždycky tam byly charakteristické rysy:

  • Asi 2 metry vysoká poloprůsvitná stříbřitá postava
  • Postava nikdy nemá rozeznatelnou tvář
  • Ve většině popsaných případů (tento je zrovna malou výjimkou) nereaguje na přítomné lidi, je netečná
  • Během zjevení postavy dochází ke znehybnění (nemožnosti se pohnout, mluvit, křičet) svědka
  • Ke zjevení dochází vždy v nočních hodinách

Podle dnešních zkušeností už víme, že tyto případy by šlo částečně vysvětlit různými druhy spánkových poruch. Ty jsou provázeny znehybněním i halucinacemi a to zejména spánková paralýza. Jak ale vysvětlíme vždy stejný popis vzhledu i chování těchto postav?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 



39 komentářů k článku Stříbrňák

  1. Dr.Bombay napsal:

    V tomto konkrétním případě bych se spíše přikláněl ke spánkové poruše; to proto, že sám něčím podobným trpím a vím, co to umí.

    Člověk se probudí a vidí a cítí, že se známou místnosti okolo něho je cosi fatálně špatně; věci nejsou tam, kde by měly být, eventuelně celá místnost je podivně zpřeházená. To je doprovázeno pocity cizoty, intenzivního znepokojení, děsu a paniky. Pak se člověk probudí doopravdy a vše je zase v pořádku – ovšem to druhé probuzení člověk nevnímá, ten předěl mezi fiktivním vjemem a skutečným vjemem je neznatelný.

    Tudíž podle mě cokoliv, co člověk vidí okamžitě po probuzení, je dost nevěrohodné. Kdyby někdo toho stříbrňáka viděl v plné bdělosti, bylo by to něco jiného.

    A proč je to vždycky ‚stříbrňák‘? Inu, možná proto, že antropomorhické ‚vidiny‘ jsou pro lidí nejděsivější, tak se s nimi i spíše svěřují. Nad mojí ‚strašidelnou místností‘ je jednodušší mávnout rukou :-)
    Tím to samozřejmě šmahem nezavrhuji – je stále možné, že za některými zážitky je skutečně víc než jen spánková porucha.

  2. Helena napsal:

    Musím říci, že často vzpomínám na tento zážitek, téměř stejný, i když jsem ho prožila před více než padesáti lety. Od té doby mě totiž nic podobného nepotkalo – co by nasvědčovalo třeba psychickým zvláštnostem, poruchám spánku, hysterii, halucinacím, sklonu k mdlobám atd..
    Probudila jsem se v noci, postava stála u mé postele. Nesvětélkující, ale jako by prosvětlená zevnitř – tlumeně. (V místnosti byla jinak naprostá tma.) Venku nebyly žádné lampy apod.. Postava byla vysoká, nehybná, ale na rozdíl od jiných svědectví já jsem viděla klidný úsměv. Žádné barvy – jako socha. Byla jsem vyděšená, schovala jsem hlavu pod peřinu, znovu jsem se podívala, nebyl to sen. Štípala jsem se do ruky, jestli se neproberu. Ale bytost tam byla pořád. Schovala jsem se znovu několikrát, až jsem strachy nechala hlavu schovanou.
    Dnes bych si byla jista halucinací pod vlivem spousty informací, ale tehdy – naprosto vyloučeno! Televizi jsme neměli, četba: Čuk a Gek, Babička…
    Je to poprvé, co o té vzpomínce vyprávím. Protože. Chápete, kdo jste zažil.

    • Lukáš napsal:

      Já jsem to viděl jako dítě kolem roku 1992. A choval jsem se stejně jako Vy, paní Heleno :-). Taky jsem byl vyděšený a schoval hlavu pod peřinu a znovu se díval, jestli to nezmizí a pak jsem se už přestal raději dívat a pod peřinou usnul… od te doby jsem nic podobneho nikdy nezažil. A jsem si 100% jistý, že jsem tenkrát nespal. Dneska si někdy přeji abych to viděl znovu – myslím, že dneska už bych se tolik nebál a více to zkoumal. Vím, že jsem se mohl zcela bez omezení hýbat. Mohl jsem k tomu teoreticky jít a sáhnout si na to, ale tolik jsem se bál, že jsem raději zalezl pod peřinu…bylo to cca 2 m vysoké, bez obličeje ( trochu s nádechem bledě modré) stálo to tam v pokoji snad desítky minut…bylo to něco mimořádného a tenkrát pro mě něco tak děsivého, že jediné co jsem tenkrat zvladl bylo se schovat pod deku. :-) ach jo…:-)

  3. Dr.Bombay napsal:

    Jen ze zvědavosti: Pane Šiško, existuje nějaké pozorování takovéto postavy, které by neproběhlo na onom rozhraní spánku a bdění?

    • Dr.Bombay: Pokud si vzpomínám, žádný z případů s touto charakteristikou se neodehrál ve stavu plného vědomí, vždycky to bylo v noci a doma.
      Lukáši: Prosím, ozvěte se nám na emal info@projektzare.cz, rádi bychom od vás získali podrobnější popis – díky moc.

      • Lukáš napsal:

        Dobrý den pane Šiška, již mé svědectví v databazi máte. Posílal jsem vám i obrázek. je to asi 6 let zpátky.

  4. Lukáš napsal:

    Jinak pane Šiška. Již se o tento fenoménem „střibrnáků“ zajímáte dlouhou dobu. Jistě jste dostal hodně hlášení o tomto fenomenu a máte dost svědectví z celé republiky. Nemohl byste tento fenomén trochu více rozvét na těchto stránkách? Napsat o tom opravdu podrobný článek. Zajímalo by mě třeba, kde všude lidi tohoto „stříbrnáka viděli“, města, místa, roky. Zajímali by mě jednotlivé příběhy. Zajímalo by mě, jestli jste neuvažovali i nad tím, že marianská zjevení mají často podobné rysy jako stříbrnáci. Jsem trochu „rozlobený“, že se k nám nedostávají vaše analýzy, rozbory atd atd… vzdyt už od 90 let je to pěkná doba na to, aby se udělala nějaká podrobná zpráva. :-) Minimálně bych uvítal více příběhů od jiných svědků, nebo taky geologické rozbory těch míst – jestli třeba ti stríbrnaci se neobjevují nad zlomy, není-li tam zvýšená koncentrace radonu či jiné anomálie. Jak se na to dívají psychologové, doktoři atd atd.??? I kdyby to přece byla halucinace, tak jak to, že ji maji lidé tak podobnou(stejnou) v různých částech republiky, v různých časech, v různém věku? A to ani nevíme, jestli to není celosvětové…Jsem hrozně zvědavý a nikde žádné pořádné vysvětlení. To je pořád jen spánková paralýza, halucinace, snění bla bla bla…ale já tenkrát nespal. Spanková paralýza to určitě nebyla. Mohl jsem se hýbat. A tenkrat jsem neusnul až do rozednění… jsem velmi „nespokojen“ :-)

  5. Tak to se moc omlouvám, nedíval jsem se na váš mail. Máte pravdu, měli bychom tomuto fenoménu věnovat trochu více pozornosti a také zveřejnit nějaké výsledky. Na omluvu uvádím, že jsme amatérská organizace a provází nás neustále a ve všem nedostatek času i lidí, kteří by byli ochotni se tomu seriózně věnovat. Článek vám slibuji, pokusím se co nejdříve o nějaké shrnutí. Na studii musíte ještě chvíli počkat.
    Jev je to určitě celosvětový, jen se v zahraničí nazývá, nebo spíš zahrnuje pod „bedroom visitors“, spojovaný se zážitky únosu do UFO. My, pokud se ve výpovědi nevyskytuje žádné UFO nebo alespoň světlo zvenku, zařazujeme tyto případy do kategorie ZP (zjevení postav).

  6. Helena napsal:

    Lukáši,

    až mě zamrazilo při četbě, kvůli podobnosti vašeho prožitku. Také mě až v dospělém věku napadlo, že to „zjevení“ se podobalo jakoby bílé paní – hlava do špičky…

    Dodávám i to, co mě napadlo až v poslední době: odehrálo se to v podhůří hor, kde se kdysi těžily rudy, a v okolí bylo mnoho malých uhelných šachet, už dávno zasypaných. Město údajně vzniklo na vysušených močálech. Navíc prý někde nedaleko byl raně středověký klášter.
    Radon se v okolí vyskytuje.
    Dům, kde jsme bydleli, byl 30 let starý.

    Opravdu nešlo o rozhraní dne a noci, šlo o náhlé probuzení, bez pocitu ospalosti.

    Projekt Záře se nesnaží hnát za senzací a nemá píšící profesionály, tak buďme velkorysí, až se sebere dostatek materiálů, vyhodnotí se… I tak díky za možnost říci o všem zcela střízlivě uvažujícím!

    • Lukáš napsal:

      Zdravím Heleno. Viděl jsem to jako dítě v Kutné Hoře, takže důlních děl je zde také mnoho. Zvýšené koncentrace radonu v ČR nejsou neobvyklé – spíše naopak. Nicméně pod našim barákem štoly nejsou. Koncentraci radonu nevím. Trochu jsem si namátkově pohrál s archivem Projektu Záře, zde výsledek:

      ZP 1997.03.00.01-Hlína pozorování 220cm mlhavé postavy – Nehodnoceno
      ZP 1997.00.00.03-Líně průsvitná postava u postele, znehybnění – Nehodnoceno
      ZP 1996.08.20.01-Výprachtice vznášející se dvě bílé mlžné postavy B málo informací
      ZP 1996.05.00.02-Praha 10 zjevení 2m bronzově se lesknoucí postavy s mandlovýma očima v bytě – Nehodnoceno
      ZP 1996.03.21.01-neznámé místo 1,5m postava v bytě,v šupinatém obleku,podávala svědkyni ruku,náhle zmizela B Nehodnoceno
      ZP 1996.03.18.01-Mochtín zlatá vlákna ze stropu, poté spatření dvou postav v zeleném oblečení B málo informací
      ZP 1995.07.15.03-Dražovice 3 podivné 1,5m vysoké postavy v kombinézách gestikulujících na silnici B málo informací
      ZP 1995.04.02.01-Praha 8 noční hovor s nespatřenou bytostí za zády, znehybnění B málo informací
      ZP 1995.03.00.01-Otín zjevující se obrysy člověka v místnosti, znehybnění B málo informací
      ZP 1994.10.09.01-Častrov bílá postava na silnici, dvojí výpadek naftového motoru u auta, zvuky v autě B málo informací
      ZP 1993.11.16.01-Kostelec nad Vltavou 1-1,5 m vysoká postava v ložnici, znehybnění – Nehodnoceno
      ZP 1993.11.07.01-Praha 7 – Troja noční znehybnění, malá postava holčičky a velká zářící postava v bytě – Nehodnoceno
      ZP 1993.11.03.01-Přílepov temná postava jakoby v mlze 1,2 m vysoká – Nehodnoceno
      ZP 1993.10.17.01-Kožlany divná postava s bílou hlavou bez tváře poblíž silnice B málo informací, z druhé ruky
      ZP 1993.06.00.01-Oseček bílá postava v ložnici s jakoby závojem na obličeji – Nehodnoceno
      ZP 1993.02.07.01-Břeclav mlhavá postava v kuchyni – Nehodnoceno
      ZP 1993.00.00.07-Strakonice opakované zjevení zářivě bílé postavy v kuchyni, znehybnění B málo informací
      ZP 1992.00.00.07-Kutná Hora zjevení dvoumetrové bílé postavy bez obličeje 5-6 letému chlapci C nelze identifikovat
      ZP 1992.00.00.06-Řepeč velké bílé postavy, prováděly nějakou činnost B málo informací a z druhé ruky
      ZP 1991.09.00.01-Mníšek pod Brdy malá 120-130cm vysoká postavička podivně plující na 10m ke svědkům a zpět C nelze identifikovat
      ZP 1986.00.00.04-Tišnov setkání s bytostí vysokou 150cm v lese B nedostatek informací
      ZP 1969.08.00.01-Vítkovice stříbřitá postava nad svědkem a spícím kolegou,znehybnění,uhnula před dotykem C nelze identifikovat
      ZP 1830.00.00.01-Katovice zjevení temné vznášející se postavy v poli, následně tam objeven vypálený kruh B dnes již neověřitelné

      někde jsem četl i o případě, kde bytost podobná „střibrnákovi“ se objevila na zadním sedadle auta při noční jízdě. Takže to by bylo svědectví i mimo spánek. Spíš si myslím, že se jedná o entity, které je možno vidět jen v noci, protože jednoduše za denního světla jsou „přesvíceny“. Jejich nečinost a nehybnost může být vysvětlena třeba „teorii“ pana Čermáka: http://liborcermak.blog.idnes.cz/c/285012/Zahadni-stribrnaci-Co-jsou-zac.html

      Avšak domnívám se, že nejvíce zajímavá bude jednou zpráva, která vyjde zde na projektu Záře :) aspoň v to doufám

  7. Helena napsal:

    Dobrý den,

    dal jste si práci,Lukáši, výborné pro zvědavé! Díky!
    Ve spěchu jen malou poznámku. Poprvé jsem četla úplně stejný popis toho, co jsem viděla (zažila?) já, v nějakém zahraničním zdroji. O mnoho let později.
    Právě to, že jde o materiál odněkud daleko ze světa, mě hodně překvapilo. Pak už těch informací přicházelo víc a víc.
    Ale třeba Klostermann popisuje podobnou věc v jedné povídce. Nepodařilo se mi ji znovu sehnat. Mlhavá vysoká postava u lesa, prý opakovaně, a měl toho být svědkem. Lidi ji měli za ducha nedávno zemřelého.
    Incubus, succubus, mohou mít podobný zdroj – a to je hodně stará věc.
    Přikláním se k tomu prolínání, otisku…

  8. Petr napsal:

    Prakticky stejnou zkušenost s takovouto postavou mám z raného dětství též. I já jsem byl její přítomností vytržen ze spánku. Přesto si troufám tvrdit, že se o spánkovou paralýzu nejedná. Během života jsem zažil minimálně čtyřikrát mezní situace, kdy se poklidná atmosféra během několika sekund mění v boj o holý život. Vím, jaké projevy má nastupující šok, vím jak se projevuje posttraumatický stresový syndrom. Co jsou zač tyto postavy ovšem netuším. Domnívám se pouze, že to jsou jakési entity útočící na naše podvědomí (duši) a vadí jim přítomnost vědomí (rozumu). Proto útočí když spíme.

  9. Helena napsal:

    Já, Petře, nemyslím, že to byl útok. Spíš zvědavost. Aspoň v mém případě. Ale to připisujeme vizím naše reakce. Ve dne tu možná někdy jsou, ale my je nevidíme. Viz Lukášovu poznámku, na konci.

    Možná se po něčí podobné zkušenosti dostaly do pohádek postavy sudiček.

  10. Dreamwalker napsal:

    Tak tohle znám docela dobře, s přítelkyní se nám to stávalo jednu dobu často, v drtivé většině v létě v noci, ale i přes den.

    Téměř pokaždé jsme to viděli oba zároveň tudíž lze vyloučit obyčejnou spánkovou paralýzu nebo snění. Nejsilnější zážitek byl jednou, když jsme usínali, tak jsme oba ve stejný moment byli paralyzovaní, viděli jsme jen černý obrys postavy a doslova jsme cítili, že někdo v naší ložnici je.

    Občas jsme si z toho dělali srandu, že nás chtějí unést mimozemšťani, jednou dokonce když byla přítelkyně doma sama, tak ve spánku cítila že levituje nad postelí a něco se jí snaží přitáhnout. Zajímavé je, že i můj otec mi popisoval tenhle magnet co ho tahá z postele.

    A k těm zážitkům, co se staly přes den, nevím jestli to patří do této kategorie, ale spojovali jsme si to s ním. Několikrát se nám v bytě objevila malá černá neforemná černá věc, která se pohybovala velkou rychlostí, od té doby co jsme ji viděli vyletět ven, jsme žádné další takové setkání neměli.

    Doporučuju si vyhledat informace na zahraničních stránkách pod heslem Shadow people nebo Shadow man, v posledních letech rapidně přibývá těchto případů. Podle toho co jsem se dočetl existují 2 základní druhy těchto entit. „Zlí a dobří“ ti zlí se doslova krmí na vašem strachu či stresu a ti dobří tu prý jsou, aby nás chránili.

    Každý ať si o tom udělá obrázek, ale po mých zkušenostech vím, že něco takového opravdu existuje.

  11. Čupera napsal:

    z většiny příběhů mě zaráží jedna věc, která mi jaksi nedovoluje se posunout v debatě dál. Člověk si žije pár desetiletí v klidu, míru, bezpečí, něčemu věří, nějak si žije a najednou všechno je během sekundy zničeno, všechno je jinak, zcela bez přípravy, varování. K tomu je „napadnut“ ve svém vlastním (zamknutém) domě, ve své posteli, ve svém pro psychiku to nejvíc bezpečném, co má. A reakce? Jen namátkou z prvních příspěvků:

    „Šel se napít vody a do rána už nespal…“ nebo „tak jsem se už přestal raději dívat a pod peřinou usnul…“

    Nechci nikoho napadat nebo hanit jeho zážitky, ale pokud jste napadnutí ve svém vlastním domě, ve své vlastní posteli, reakce přece není taková, že se se škrábáním na hlavě, co to jako bylo, jdete napít vody na druhý konec bytu (obava o další útok žádná??) nebo jdete spát…

    Když jsem přece v nebezpečí (navíc reálném, právě probíhajícím), tak místo většinou opustím (navíc tělo a mozek pro to vše dělá za vás a velmi silně), beru zbytek rodiny a zdrhám, nebo naopak beru do ruky cokoliv na obranu a snažím se zabrat nějaké strategické místo, popřípadě odvážnější po čase prošmejdí zbytek bytu, atd.

    Taky to cítíte, že tam něco nehraje? Takhle přece nereaguje člověk při „smyslech“ (nemyslím to hanlivě), nezdá se vám více pravděpodobné, že to člověk sice opravdu viděl, ale jen ve své hlavě, že to více směřuje na problémy od spánkové poruchy až po různé halucinace?

    • Lukáš napsal:

      Zdravím Čupera,

      argumenty jsou více než jasné, logické. Já snad jen na svou obhajobu mohu napsat toto. Za prvé, já jsem napaden vůbec nebyl. Ta silueta se nehýbala a vlastně nikoho neohrožovala, desítky minut stála na jednom místě. Za druhé: Ta postava stála zrovna ve dveřích mezi mou ložnicí a ložnicí mých rodičů, tudíž abych vzbudil rodiče musel jsem tou postavou projít…což mi nepřišlo jako dobrý nápad, navíc jsem byl malý kluk a necítil jsem se na to, se s tím jakkoli měřit. Sestra spala hned vedle mě, ale i když jsem do ni kopal nohou, tak se neprobudila. Já jsem to nakonec vyhodnotil tak, že bude lepší, když nic nepodniknu a raději se schovám pod deku. Pokud se jedná o spánkovou fázi s halucinacemi, což nevylučuji, tak je ale opravdu velmi, ale velmi reálná… až děsivě reálná. Já osobně jsem si jistý, že jsem nespal. Kdyby se mi to stalo dnes, tak bych se jistě pokusil o větší průzkum.

      • Čupera napsal:

        také zdravím, uznávám, že termín „napadení“ může vést k dohadům a může téma odvést jinam. Nevěděl jsem jak to líp nazvat. Taky Váš příběh není ten typický, co popisujou, většinou stejně, ostatní.

        Samozřejmě nešlo o fyzický atak. Dle mě je ale větší šok a hrůza, když člověku je narušen jeho osobní prostor, jeho domov, uprostřed noci, nezvanou návštěvou v ložnici navíc je formě, co jaksi narušuje vše, co nás učili ve škole, ve formě, co tak člověku trochu rozhodí pohled na svět, v některých případech s pocitem paralýzy, nemožnosti volat o pomoc atd.

        Už nebudu nikoho citovat, ani vytahovat tajemno, zajímá mě prostě obecně reakce člověka na danou situaci. Člověk se dostane do velmi nepříjemné situace, do pocitu ohrožení, nikdo mi nenamluví, že daný objekt nebere spíš jako agresora v danou chvíli než „kamaráda“. Teďka nevíte nic, nemáte žádné informace, které můžete vyhodnotit, víte jen, že jste doma v posteli, ale co to stojí proti Vám, jak sem tam (sakra, to přece není možné) vzal, možnosti případné obrany, jaká může přijít forma případného útoku, co vše jde, nebo nejde, NIC, nic z toho nevíte. Mozek by rád posloužil, ale nemá žádná data ke zpracování, nic co doposud znal, co „viděl“, nic z toho se nedá použít… (vynechal jsem variantu, že se k tomu ještě nemůžete hýbat, to si raději vůbec nepředstavuju, co to s člověkem udělá)

        …a teď když ta aktivní „hrůza“ skončí, tak mě překvapujou ty relativně klidné reakce… myšleno obecně, nemyslím konrétní Váš případ v dětství…

        • Lukáš napsal:

          Zdravím,

          přemýšlíte nad tím dobře, také jsem nad tím přemýšlel podobně. Třeba to je tak, že v nás vyvolají záměrně takový stav „zděšení“ a následné chování „šel jsem se napít a po zbytek noci nespal, schoval jsem se pod deku a čekal“, protože oni sami nechtějí konfrontaci. Možná je to tak, že oni si nás tak „zpracují“, aby měli klid na pozorování a dejme tomu i odejití/zmizení.

  12. Helena napsal:

    Může v tom být prostě strach z reakce neboli: Pohnu se, a kdo ví, co se stane! Menší šok – a při něm se člověk touží ztratit – i dítě pod peřinu. Soudím podle sebe. Strach mi nedovolil křičet. (Nehybná postava. Sama o sobě, zjevem, hrůzu nevzbuzovala.) Jen situace samotná. Možná, kdyby se bytost přibližovala, bylo by všechno jinak.

  13. Helena napsal:

    Ve včerejších Lidových novinách – sobotní, 13. 6., je velké povídání o spánkové paralýze a halucinacích. Jako o velmi častém jevu. Při veškerém respektování racionálního přístupu mě napadá: Když se VŽDYCKY objevují POSTAVY, nemohli by i odborníci prostě vzít v úvahu také „pouhou“ jejich existenci jako jednu z hypotéz? Ti „duchové“ jsou zvědaví, prohlížejí si člověka atd..
    Zní to absurdně – ale důvodů by bylo víc.

    • Čupera napsal:

      jestli vysvětlení nemůže být, že stejně jako prožívání bolesti, štěstí, zranění, radosti, smutku, i orgasmu :-) vykazuje u všech lidí hodně společných prvků, tak stejně i různé paralýzy, halucinace, další „patologické“ stavy mozku a psychiky mají některé společné prvky?

      prostě mozek nějak funguje a když se člověk dostane do určité situace, např. spánkové paralýzy, tak kromě dalších x stejných znaků nastává, že většina lidí mají dojem, že vidí postavy

      když vás někdo veme klackem přes hlavu, až se Vám dělají „mžitky“ před očima, není to důkaz, že jste se teleportovala do jiného světa, ale prostě reakce mozku na určitou situaci… ale přece tyto mžitky už zažilo tolik lidí denně, že by vědci měli tento důkaz alternativního světa konečně uznat :-)

  14. Helena napsal:

    Ale já vím, že mozek si jede po svém. A je mu jedno, co my na to. Jenže je to složitější. Mžitky před očima jsou hodně fyziologické. Proč při spánkové paralýze nevidíme třeba levitující kočky? Čerta?
    Ale jungovské peklo a podsvětí ani já neberu. Nicméně – nezamořme Záři psychologií všeho druhu, i když je v tomto ohledu zajímavá!
    Dnešní zprávy – metan na Marsu. A další pěkná věc(staršího data) je třeba monolit na Phobosu…

  15. Lukáš, Čupera, Helena: děkuji za zajímavou diskuzi plnou podnětů. Institut spánkové medicíny budeme kontaktovat.
    Osobně si dokážu představit, že většina popisovaných jevů má něco společného s různými poruchami spánku. Proč ale (sakra) se vyskytují charakteristické postavy se stejným vzhledem i chováním? Pochybuji, že by mě odborníci z institutu toto vysvětlovali pomocí archetypů a společného nadvědomí.
    Souhlasím s Čuperou, že samotný fakt zjevení (pokud by šlo o nějaké bytosti) je vlastně agresí.

  16. Helena napsal:

    Vím, pane Šiško, že diskuse by byla nekonečná. Ale souhlasím s tím, co píšete v druhém odstavci. Jako by se pořád opakovala divná vědecká slepota. Nebo slepota vědců. Stovky, možná tisíce let pozorují lidé umělé létající objekty – ale neexistují. Proč?
    Stovky let pozorují „duchy“. Neexistují – jen proto, že to říkáme. Připustit fantastickou možnost je ale krok dopředu.
    (Vlna, nebo částice?! Srovnává se to se „zdravým rozumem“?)

    • Čupera napsal:

      ale vědci létající objekty akceptují a nikdo s tím nemá problém… Dokonce bych řekl, že naopak jsou vědci více otevřenější než „očití svědci“.

      Nemyslím nikoho konkretního, ale ono není většího odborníka na psychologii, fyziku, meteorologii, astronomii, lékařství… než „pokladník v Tescu“, který něco viděl. A pokud náhodou se nedejbože objeví nějaký vědec a má pochybnosti, je to zaslepenec nebo v horším případě „v tom jede s vládou“. Pak najde doma knížku od Danikena a už v tom jede na celý život :-)

      Škoda, že už nevím kde to teď najít, ale kdysi jsem četl krásný článek, kterak vědecká špička, egyptolog se dostal k materiálům od pana Arnošta Vašíčka (český záhadolog), který rozebíral něco strašně tajemného ve starém Egyptě. Pan vědec to tam popsal, proč některé věci byly takové jaké byly, co a proč ty (ne)záhady znamenají, zamýšlel se, proč pan Vašíček některá fakta zamlčel a některá si poupravil… a jak pan Vašíček vlastně nic nepochopil…

      Každému co chvíli příjde nějaký email, kde v powerpointu je sbírka obrázků s optickými klamy, všichni si to prohlídnou, pobaví se, masově přepošlou dál, jak je to zajímavé…večer pak vidí půlsekundový záblesk na obloze, ale byli to na 100 % zelení mužíčci…

      Před x stoletími všichni viděli čarodějnice, vidělo je na vlastní oči mnoho lidí, děsilo je to k smrti, věřili tomu všichni, ovlivňovalo to společnost na mnoho let. Jak to bylo doopravdy se snad už dnes ví a jestli to nemá některé podobné rysy s dnešním viděním ufonů a duchů, už nechám na každém.

  17. Ano, i když bych vědu neobvińoval ze slepoty. Věda má nějaká pravidla, která jí nedovolí jít do extrémů, potřebuje experimentální důkazy a i ty vlny nebo částice se dají nějak matematicky vyjádřit. Právě proto ale existují mezery, kam věda z principu nemůže – a to jsou právě UFO. Záleží na nás, jak svět kolem vnímáme. Já si právě myslím, že zrovna případy blízkých setkání obecně souvisí s naším vnímáním reality – jsme zvyklí dívat se do akvária předním sklem. Když se náhodou podíváte zboku, vypadá všechno jinak…

  18. Helena napsal:

    Ale jistěže slepota je obrazná a platí jen pro některé. Právě ten pohled zboku (hezky vyjádřeno) je nepohodlný. Jak jsem se dočetla, vědec sám má sbírat argumenty, které můžou vyvrátit jeho tvrzení. Většinou rád uvádí jenom to, co jeho hypotézu nebo teorii podporuje. (Ale tomu já nerozumím, tak jdu pryč od toho.)
    Je velkým námětem k přemýšlení, že někam věda z principu nemůže. Občas tu hranici přece překročit musí, jinak bude přešlapovat a jen utvrzovat sebe samu.
    Konec, slibuju.

    • No, mě se to sbírání protiargumentů líbí a rád bych se ho i naučil. Ale je to těžké! :-)
      Bohužel situace je taková, jakou jí popisuji v dnešní úvaze.
      Nekončete, diskuze je tu od toho.

  19. Lukáš napsal:

    až na tu volnou přírodu… myslím, že stojí za přečtení. http://www.i60.cz/clanek_7099_nebojte-se-stribrnaku.html#.VhDjV3rtmko

  20. Helena napsal:

    Zajímavé čtení.

    Něco trochu jiného, možná to tady už bylo: http://www.ufo.obninsk.ru/dal.htm
    Pro ty, kdo ovládají azbuku (ještě nebo už zase).

    Ostatní si lehce vyhledají články na téma: Dalněgorsk – fenomén, nebo Dalněgorsk- UFO atd.., Petzrozavodsk – UFO….

    Vzpomněla jsem si na to v souvislosti s plasmatem – jako jedním z výkladů optických jevů.

  21. Josef napsal:

    No já se nemohl pohnout, byl jsem ve svém pokoji a měl otevřené oči. U dveří se my objevil stín ve tvaru lidské postavy. Měl jsem hrozný strach a snažil se řvát aby mě někdo slyšel. I když jsem po chvilce vydal ze sebe hlas, tak brácha to ve vedlejším pokoji neslyšel, ale já řval co to šlo. Pak ten stín zmizel ve dveřích( zamknute dveře) a já se mohl konečně pohnout. Co to sakra je. Nejsem věřící ani žádnej magor. Je pravda ze jsem teď trochu víc ve stresu a špatně spím a tak doufám ze je to vzniklé právě z toho. Ale kdo my vysvětlí jizvu na levé straně břicha, které jsem si všiml po tom co jsem se mohl pohnout. Strašně to tam bolelo když jsem se nemohl pohnout a měl otevřené oči a nic se nedělo, pak ten stín, křik ???? Mám strach se na to zeptat u doktora. Prosím poraďte my někdo.

  22. Helena napsal:

    Josefe, doktoři jdou zvyklí na jinačí věci. Jsou to profesionálové vázaní mlčením. Nebojte se zeptat. Zbytečně si mlčením komplikujete život. Doktor bude vědět kudy kam. Pozná také, jestli jizva nevznikla nějakým uskřípnutím z polohy vleže. Smysly nás šálí často! Kdyby vás doktor zesměšnil, a já myslím, že to neudělá, najděte si jiného. Ten klid vám za to stojí, ne?

    • Josef napsal:

      Děkuji vám, vyzkouším se zeptat proč tu jizvu tam mám. Uvidim co a jak ale je to jak rezna rána od skalpelu. Dnes jsem nespal a kolem 4h ráno jsem usnul a mám vazy na koleni pretrhle a to jsem nic nedělal, už opravdu nevím co se to děje. Normálně jsem chodil do práce a prošel psychotesty a zdravotní prohlídkou abych mohl pracovat na dráze, vším jsem prošel a pracoval na asp( automatické strojní podbijecce) pohoda dva roky bez zdravotního problémů ani chřipka ani nachlazení, prostě nic. A teď tohle a byl jsem na MR a našli my narustky na páteři, ale tu jizvu nikdo nedokáže vysvětlit. Jsem na dně a říkám si proč já.

  23. Dr.Bombay napsal:

    Ja se tem ‚vedcum‘ zase tolik nedivim, ze jsou skepticti.

    Jedna vec je, kdyz nekdo rekne ‚v noci mi prislo, ze jsem se vzbudil a videl cernou postavu‘. To je svedectvi, a muze byt klidne pravdive.
    Ale ve chvili, kdy ten clovek se zacne hadat, ze to prece nemohla byt spankova paralyza(protoze on prece neni ‚magor‘ – jako by to s tim neco melo spolecneho); nebo dokonce zacne tvrdit, ze to byla ‚entita‘, at uz ‚nepratelska‘ ci ‚zvedava‘, je zjevne, ze trpi nedostatkem rozumove reflexe. Jinymi slovy, ze si neuvedomuje, ze jenom proto, ze ho neco zrovna napadlo, to nemusi byt pravda. Takovy clovek pak velmi rapidne ztraci verohodnost.

    Takze apeluji na svedky: Podavejte svedectvi, cim vic, tim lip; ale pokud chcete, aby vas brali vazne, tak popisujte, co jste videli, a nevymyslejte si vlastni interpretace (napr. ze to byli ufoni/duchove/energie jakehokoliv druhu apod.)

    • Josef napsal:

      Já právě netvrdím ze to byly duchové nebo ufouni. Jen to byl docela nepeknej zážitek ze kterého mě mrazí na zádech ještě teď. Co to sakra bylo ? Fakt už nevím co si mám o tom myslet.

      • Dr.Bombay napsal:

        Na to vam tu asi nikdo neodpovi; protoze o tom celkem nic nevi. Osobne bych vam nabidl tu spankovou paralyzu/pavor nocturnus – protoze vim, jak to si umi pohrat a je to nejjednodussi vysvetleni. Ja to mel bez postav, ale nakricel jsem se taky dost.(Taktez v obdobi velkeho stressu).

        Ale vedet to samozrejme nemuzu; takze je mozne, ze jste opravdu zazil nejaky jiny, nezvykly fenomen. Zkuste zjistit, jestli mate z toho opravdu jizvu – to by ten vyber dost zjednodusilo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*