Pro většinu laické veřejnosti platí, že UFO = mimozemšťané. Proto, když se někde UFO objeví a nepodaří se jej objasnit, je to pro ně potvrzení mimozemské návštěvy. Málo platné, mimozemská hypotéza (ETH – extraterrestrial hypothesis) je nejznámější, nejčastěji citovaná a také nejoblíbenější. Ve skutečnosti je možných vysvětlení neobjasněných případů pozorování UFO více. Velká část pozorovaných a neobjasněných UFO zcela jistě padne na vrub dosud nepoznaným přírodním jevům. Za některými UFO se zcela určitě skrývá pozemská technika, především utajované vojenské letecké prostředky. Jenomže určitou část neobjasněných UFO sem zařadit nemůžeme. Například hlášené doutníkovité objekty, které se pohybují v rozporu se zákony setrvačnosti, ačkoliv jsou vidět radiolokátory, měly by tedy být hmotné. Podle chování se zdá, že jde o techniku, ale pohybují se zde už od 80. let a nikdo na naší planetě takovou techniku nemá.
Mohly by tedy být některá UFO mimozemskými prostředky? Abychom mohli na tuto otázku odpovědět kladně, musí být splněno několik podmínek.
- Musíme vědět, zda někde ve vesmíru, relativně v naší blízkosti, mohl vzniknout život. Je sice dosti pravděpodobné, že ano, protože na Zemi vznikl (nějak) život podle platných přírodních zákonů. A ty platí všude. Jde však o to, aby takový život existoval v současnosti a nemíjel se s námi třeba o stovky milionů let.
- Směřuje vždycky vývoj živé hmoty k inteligenci? Ne, to není vtip na téma „neinteligence“ nás pozemšťanů. Ale nevíme, zda je v přírodě vždy inteligence evoluční výhodou. Například žraloci jsou tady již od prvohor a jako úspěšní vrcholoví predátoři se nepotřebovali od té doby nijak měnit. A žraloci opravdu nejsou žádní velcí myslitelé.
- Budou mimozemšťané vůbec chtít zkoumat vesmír a hledat jiné bytosti? Mimozemšťané se mohou vyvíjet v úplně odlišných podmínkách a jejich pohled na svět může být úplně jiný, mohou mít jiné priority, jiné zájmy.
- Najdou pak mimozemšťané prostředky, které jim umožní cestovat vesmírem a překonávat obrovské vzdálenosti? Je rychlost světla limitující, nebo lze toto omezení nějak obejít?
- Jak dlouho může taková civilizace existovat a tedy cestovat vesmírem? Nezahyne většina civilizací dřív, než stačí prozkoumat vesmír kolem sebe? Hovoří se o tzv. „Velkém filtru“, který může způsobit konec celé civilizace. Může jít o sebezničující (jadernou) válku, smrtící epidemii, výbuch blízké supernovy, zničení planety asteroidem, nebo třeba nestabilní mateřskou hvězdu. Možností je mnoho.
Pokud tedy mimozemšťané překonají tyto podmínky, jak dlouho tady mohli být ještě před námi, tedy o kolik mohou být starší civilizací? To se dá lehce spočítat.
Náš vesmír je starý přibližně 13,8 miliardy let. Teprve za 7 miliard let po Velkého třesku se v něm začaly objevovat hvězdy 2. generace, které již mohly mít kolem sebe kamenné planety. Z naší zkušenosti víme, že naše mladá civilizace se tu objevila 4,54 miliard let po vzniku naší planety. První civilizace v našem vesmíru se tedy mohla teoreticky objevit 11,4 miliardy let po velkém třesku. To je před více než dvě miliardy let před námi!
Mimochodem, tyto zajímavé počty nám mohou ukázat, že ani ti nejstarší mimozemšťané se nemohli objevit u zrodu života na Zemi. Byli by totiž v té době někde na úrovni dinosaurů.
Teoreticky tedy v našem vesmíru mohou existovat civilizace staré více než 2 miliardy let! Jaké budou možnosti takových civilizací? Jaké budou jejich zájmy a možnosti? Ale hlavně: proč jsme na ně dosud nenarazili? Tato otázka, známá jako Fermiho paradox, může mít mnoho různých odpovědí. Z nich se jeví jako nejpravděpodobnější dvě:
mnoho různých odpovědí. Z nich se jeví jako nejpravděpodobnější dvě:
- Teorie „Temného lesa“. Podle čínského spisovatele Liou Cchi´-sina je u každé myslitelné civilizace nejvyšším cílem její zachování. Strach o vlastní existenci a přežití je silnější, než jakékoli altruistické myšlenky. Proto, pokud jedna civilizace ve vesmíru objeví druhou na srovnatelné úrovni, pokusí se jí zničit dříve, než bude sama zničena. Bez výčitek, bez smilování. Připadá nám to moc kruté? Takhle ale funguje i pozemská příroda. Jinde ve vesmíru to patrně nebude jiné. Zapomeňme tedy na „kosmické bratry“ přicházející v míru.
Jenomže naše planeta je zatím vcelku a nikdo nás nevyhubil. To může znamenat, že:
a) Liou Cch’-sin se mýlí a jeho teorie nefunguje.
b) Mimozemšťané nás zatím neobjevili.
c) Mimozemšťané o nás vědí, ale (zatím) nás nepovažují za hrozbu.
Pokud chceme UFO považovat za mimozemskou techniku, musíme uvažovat o posledním bodu a hledat vysvětlení v druhé možné odpovědi na Fermiho paradox – mimozemšťané nás možná sledují skrytě.
2. Tzv. ZOO hypotéza předpokládá, že mnohem vyspělejší mimozemská civilizace nás sleduje, aniž by viditelně zasahovala do našeho vývoje. Sama přitom svojí existenci pečlivě skrývá. Můžeme v tom vidět analogii s pozemskými přírodovědci, kteří instalují v přírodě fotopasti a skryté kamery, aby sledovali zvířata v přirozeném prostředí.
Taková činnost by mnohem lépe odpovídala tomu, co občas pozorujeme jako UFO. Nedělejme si však iluze, že by se mimozemšťané obtěžovali sem létat osobně. Nemá totiž žádnou logiku, aby se někdo trmácel bůhvíkolik světelných let, aby se tu pohonil se stíhačkama, nebo hloupě havaroval. Na takovou misi logicky jakákoliv civilizace vyšle stroje, roboty vybavené umělou inteligencí a schopné samostatného jednání. Stroj totiž mnohem lépe snese útrapy mezihvězdného letu, případnou hibernaci a také nepotřebuje žádnou stravu, kyslík a vodu. Dokonce si dokážeme představit stroje, které budou dlouhodobě operovat v naší Sluneční soustavě a budou se z dostupných surovin obnovovat. Mohou tak fungovat miliony let. Při určité technologické úrovni civilizace bude taková technika zamaskována tak, že o ní nebudeme vědět. Jen „Murphyho zákony“ (které tvrdí, že co se může pokazit, určitě se dříve nebo později pokazí) mohou občas zapříčinit poruchy v maskování. A užaslí pozemšťané spatří na obloze UFO…
Toto je samozřejmě jen hypotetická konstrukce jak by to mohlo být, kdyby byla některá UFO mimozemskou technikou. Pravděpodobnost, že to tak je, si určete sami.