Současní vědci nemají se zvíkovskými značkami problém. Jednoduše jsou to kamenické značky, vytesané v první polovině 13. století staviteli hradu Zvíkov. Možná bychom spíše měli říkat „autory přestavby hradu Zvíkov v 13.stol.“, neboť předtím zcela určitě nebyla na tomto místě zelená louka. Stejné znaky se prý nacházejí na dalších místech v Písku a okolí, kde působila stejná stavební huť.
Podle vzhledu a bosování zdiva Hlízové věže prý byli stavebníci ovlivněni architekturou sousedního rodu Štaufů v sousedství. Jenže řada odborníků právě s tímto názorem polemizuje. Podle D.Menclové (1) stavební huť, která působila na Zvíkově, byla sice ovlivněna štaufskou architekturou, ale prošla úplně jiným slohovým prostředím, než např. Černá věž v Chebu, která je někdy k té Hlízové na Zvíkově přirovnávána (2). Tato stavební huť se prý podílela na stavbě dalších staveb na Písecku. Je zajímavé a pozoruhodné, že nikde nenacházíme zmínku o tom, odkud k nám tito stavebníci vlastně přišli. Pouze si všímáme, že byli ovlivněni prostředím pocházejícím odkudsi z Porýní, Falce. Odtud také přišel jeden z prvních správců Zvíkova a významný lokátor Hirzo z Klingenbergu.
Soubor všech značek nalezených na Zvíkově.
Pojďme si nyní tato tvrzení ověřit. Pokud se tedy stavební huť podílela na dalších stavbách na Písecku, měli bychom nalézt stejné značky stavebníků i na kamenech těchto staveb. Na prvním místě bývá zmiňován písecký most – nejstarší kamenný most v Čechách.
Kamenný most v Písku (foto: Wikipedia).
Prostým porovnáním je vidět, že z devatenácti značek na mostě jsou s těmi zvíkovskými shodné jen dvě, s trochou fantazie tři.
Další stavbou je hrad v Písku, kde bylo v nedávné době nalezeno několik nových značek:
Středověká podoba píseckého hradu (foto: Wikipedie).
Další stavbou, kterou má mít na kontě stejná stavební huť, je kostel narození Panny Marie. Stavba pochází také zhruba z poloviny 13. století, avšak první písemné zprávy o něm pochází až ze 14. století. Přesto je s jistotou zařazován mezi stavby provedené zvíkovskou stavební hutí. Na kamenech kostela můžeme nalézt také kamenické značky.
Kostel Narození Panny Marie v Písku (foto: Wikipedia).
Dvě značky z devíti… Pojďme se nyní podívat trochu dále. Jsou ještě někde stavby z tohoto období, kde bychom nalezli kamenické značky?
Nebudeme se zabývat složitějšími značkami z pozdějších období např. na Karlově mostě, nejsou těm zvíkovským ani podobné. Ale jedna stavba z 13. století na svých zdech podobné kamenické značky má a dokonce velmi hojné. Je vlastně zvláštní, že ještě nikoho nenapadlo tyto stavby nějak srovnat. Tou stavbou je bazilika svatého Prokopa v Třebíči.
Basilika sv. Prokopa (foto: Wikipedia).
Stejně jako Zvíkov byla přestavěna z původní románské kaple na pevnost, klášterní hrad. Stavba probíhala zhruba v letech 1240 – 1260. Na vnějších stěnách baziliky nacházíme kamenické značky:
Stejně tak i na vnitřních stěnách:
A značky najdeme také ve sklepení:
Kamenických značek v třebíčské bazilice se mi podařilo nalézt celkem 60. Není však jisté, jestli se mi podařilo zmapovat všechny značky.
Kamenické značky v bazilice svatého Prokopa v Třebíči. Třináct shodných značek není málo!
Zkusíme se ještě podívat, jak to vypadá jinde v Evropě. Najdeme někde ve světě raně středověké stavby s množstvím kamenických značek na svých zdech? Zajímavé bude třeba srovnání se znaky na skotských časně gotických stavbách.
Katedrála sv. Munga v Glasgow – založení stavby v r. 1136 (foto: Wikipedia)
Zřícenina katedrály v Melrose Abbey – založena r. 1136, stavba dokončena 1196 (foto: Wikipedia)
Templářská kaple v Rosslynu – založena 1446 (foto: Wikipedia)
Když jsme v Evropě, nemůžeme pominout ani jednu nejkrásnějších a nejtajemnějších katedrál – katedrálu Notre-Dame ve francouzském Chartes, na jejíž kamenech také nalezneme řadu značek.
Katedrála Notre-Dame v Chartres, postavena v letech 1194-1260 (foto: Wikipedia)
Nelze si nevšimnout, že řada kamenických značek na západoevropských gotických stavbách je stylově velmi podobná a vždy nalezneme i několik značek shodných se znaky, nalezenými na Zvíkově. Minimálně lze usuzovat, že styl a podoba kamenických značek na Zvíkově byla odvozena (nebo ovlivněna) od staveb v západní Evropě. Nejvíce shodných značek však najdeme na bazilice v Třebíči. Lze tedy usuzovat, že šlo o stejnou stavební huť, jejíž kameničtí mistři přišli odkudsi ze západní Evropy? A že stejní stavitelé se tedy podíleli na stavbě nejen Zvíkova a dalších staveb na Písecku, ale i baziliky v Třebíči?
Jenže u kamenických značek není nic tak jednoduché. Dosud máme představu, že jednotliví kameníci měli každý svojí značku, kterou opatřovali své výrobky a bylo tak možné jim spočítat mzdu za odvedenou práci. Značka se prý dědila, nebo odvozovala od příbuzných kameníka. Ale tady něco nesedí. Proč tedy nejsou značkami opatřeny všechny kameny stavby? Proč i ve spodních řadách zvíkovské Hlízové věže, jsou některé kameny bez značky? Předpokládáme, že o uložení a orientaci kamenů bylo rozhodnuto předem, protože bosování je vždy jen z jedné a u rohů ze dvou stran. Nemohlo se tedy stát, že by značka skončila otočením dovnitř zdi. A proč jsou prakticky všechny kameny v horní a hůře viditelné části věže bez kamenických značek?
I když jsme došli k tomu, že značky na Zvíkově jsou kamenickými značkami, zůstává zde stále mnoho otazníků. Komu byly určeny? Co znamenají, jaký mají smysl? A lze podle nich přesněji identifikovat stavitele?
Literatura:
- Dobroslava Menclová, České hrady, díl první, Odeon 1972
- Jiří Varhaník, Hlízová věž hradu Zvíkova, Průzkumy památek 1/2000
- Marcas de cantería en Escocia
- Images of medieval art and architecture, France – Chartres.
V článku „Irena Hanzíková prý rozluštila stránky nejzáhadnější knihy světa“, https://www.novinky.cz/kultura/414072-irena-hanzikova-pry-rozlustila-stranky-nejzahadnejsi-knihy-sveta.html, paní uvádí, teda pokud se nejedná o podvod, že luštila i znaky na kamenech věže na zvíkově, považované -prý mylně- za původně za kamenické značky. Tak uvidíme, čeho se dočkáme, prý to má být něco jako „kniha života“..