Hrad Zvíkov: Podivné kresby postav s ptačími zobany

Další hradní záhadu najdeme opět v nejstarších stavebních částech zvíkovského hradu. V sousedství Hlízové věže v jižním hradním křídle se nachází kaple sv.Václava. Tou musíme projít, abychom na jejím boku našli malý lomený portál do sakristie. V této místnosti, osvětlené jen jedním gotickým oknem, najdeme kromě zvláštních hlav s dlouhými vlasy ve třech konzolách, ukončujících stropní klenbu, také nástěnné malby. A právě ty jsou přinejmenším velmi podivné.

 

Za normálních okolností bývá sakristie určena jako místnost pro přípravu kněží k obřadům. Bývají zde uloženy potřebné předměty, roucha a knihy. Pod oknem se tu však nachází podstavec pro oltář a to vede odborníky k názoru, že tato sakristie původně sloužila jako malá soukromá kaple přímo pro krále. To však úplně mění charakter celé místnosti z „technického zázemí“ na důležitý bod celého hradu!

Reálie:

Rozhlédneme-li se nyní po stěnách sakristie, nacházíme na nich více či méně zřetelné malby. Jak uvádí současný kastelán Zvíkova v malé publikaci (1), malby na stěnách neprošly detailním rozborem. Nevíme tedy, jak jsou vlastně staré. Určité vodítko by mohla poskytnout práce Soukupa a Wirtha z roku 1909 (2), kde se uvádí, že v roce 1484 na pokyn Bohuslava ze Švamberka (1473—93) byly provedeny malby v síních, v horních arkádách a v kapli. Tehdy byl zjednán malíř Knobloch k některým pracím v kapli. Dále však uvádí, že „odprýskaná omítka v některých arkádách ukazuje malby staršího původu, snad z konce XIII. stol. (?)“. Restaurátorské zprávy (3) (4) o dataci nehovoří, zmiňují se pouze o gotické vrstvě omítky.

Mezi malbami najdeme zcela zřejmé náboženské výjevy: např. postavu s biskupskou holí, kterou následuje jelen (?).  Co má však znamenat další malba na severní zdi?

Levá část malby je úplně nezřetelná. Ve středu vidíme dvě postavy – ta větší je evidentně král nebo královna (má dosti dlouhé vlasy). Všimněme si koruny, pokud by šlo o některého z Přemyslovců, můžeme tak získat alespoň rámcovou představu o podobě  přemyslovské koruny. Vedle krále či královny stojí menší postava. Syn? Podíváme-li se pozorněji, je vidět jak větší postava rukou zakrývá malé postavě obličej (zakrývá jí ústa nebo oči?). Druhou rukou drží před sebou cosi, co možná vypadá jako smeták, půjde však nejspíš o korouhev nebo žezlo. Co to však je před nimi v pravé části obrazu? Jakási podivná postava s ptačím tělem? Podává králi (královně) růženec a jakousi truhlici. Obličej se nedá rozeznat. S trochou fantazie by snad mohlo jít o letící postavu (pannu Marii, anděla, či někoho svatého?) a ptačí tělo by byl jen vlající plášť. Jiná interpretace nabízí vysvětlení postavy jako cherubína, tedy druh anděla, který někdy býval ve středověku zobrazován s ptačím tělem. Každopádně je toto ptačí tělo zajímavé v souvislosti s malbou na protější zdi.

Jižní stěna zvíkovské sakristie totiž nese malbu několika postav s ptačími hlavami. Postavy bývají obvykle v literatuře (1) interpretovány jako dvojice mnichů v maskách, které se nosily v dobách morových epidemií. Podívejme se však na malbu podrobněji. Především nejde jen o dva mnichy – postavy se zobanem jsou nejméně tři. Místo obličeje jsou vidět jen oči a dlouhý úzký zobák vystupující vpřed. Jsou oblečeny v rouchu, úzce staženém v pase. Jaká jsou tedy možná vysvětlení?

Hypotézy:

  1. Jde o morové doktory. Ve 14. století postihla Evropu epidemie moru, který se tehdy nazýval Černá smrt. Čechy zasáhla až druhá vlna této epidemie ve druhé polovině 14. století. Mor se pak do Čech vrátil až 17. a 18. století. To je důležité vědět, protože předpokládané stáří maleb vymezuje dobu „vzpomínky“ na epidemii moru spíše do první epidemie ve 14. století. (5)

    Z historie opravdu známe „morové doktory“. Jejich oděv se tehdy inspiroval brněním vojáka a zahrnoval kromě koženého navoskovaného oděvu také zobákovitou masku s brýlemi, která byla naplněna vonnými a snad i desinfekčními bylinami. Je tu ale malá potíž: tento vynález se přisuzuje Charlesi de Lormemu, vedoucímu lékaři Ludvíka XIII, který jej vytvořil v roce 1619… (6)
    Také několik dalších detailů této intepretaci neodpovídá:
    – Na obrázku je postav několik, doktoři rozhodně nechodili ve dvojicích či trojicích.
    – Nařasené roucho na malbách rozhodně nepřipomíná voskovaný kožený plášť morových doktorů.
    – Zobany, zobrazené na malbě, jsou nesmyslně tenké a dlouhé – ve skutečnosti by nemohly fungovat.
  2. Jde o maškarní masky. S Václavem I. přišla do naší země nová vlna dvorní kultury, rytířské turnaje, středověká poezie a také velmi pravděpodobně maškarních slavností. Jedním z nejznámějších je karneval v Benátkách, jehož historie sahá minimálně před rok 1268, kdy je o něm první záznam. A jednou z tradičních masek tohoto karnevalu je strašidelná „zobákovitá“ maska morového doktora. Jenže i zde platí stejná námitka, jako v předchozím případě: na vynález morové masky si musíme počkat do roku 1619… (7)
  3. Jde o tzv. „Lucky“. Jistě si každý vzpomene na lidové rčení, že „Lucie noci upije“. Dnes nám přijde divné, ale před přechodem z juliánského na gregoriánský kalendář připadal svátek Lucie na zimní rovnodennost. Svátek je spojen s mnoha lidovými zvyky a tradicemi. A právě v jižních Čechách chodily tzv „Lucky“, což byla vesnická děvčata, oděná v bílém a na obličejích masky s čapím zobanem ze dřeva a papíru. Chodila po staveních a kontrolovala děti, zda mají před Vánoci uklizeno a zda se postí. Při pohledu na kresbu lidových masek z Českobudějovicka lze najít nápadnou podobnost s kresbami na Zvíkově. (8)

Takže tu máme tři krásné hypotézy, co vlastně malby v sakristii představují. Ale ouha: všichni, kdo je vyslovili si nějak nepovšimli jedné důležité skutečnosti. Postavy na kresbě totiž mají u pasu meč!

Připomeňme si, že ve středověku byla výsada nosit meč vyhrazena pouze vyšší šlechtě. Nikdo jiný jej prostě nosit nesměl. Ani moroví doktoři, ani tanečníci na maškarním bálu a už vůbec ne venkovská děvčata. Záhada tedy zůstává…

Možná by záhadě pomohlo, kdyby se podařilo určit stáří těchto maleb, kdyby se odborníci pokusili o jejich interpretaci. Tajemné malby jsou však bez většího odborného zájmu vystaveny libovůli kohokoliv. Ano – na Zvíkově můžete procházet hradními prostory bez průvodce – tedy živého, vytištěného máte v ruce. Malby v sakristii jsou přístupné komukoliv bez dozoru a že nejsou jen slušní návštěvníci památek, to je snad jasné každému. Moc bych se přimlouval za větší ochranu této památky!

Závěr zprávy o restaurátorském průzkumu hovoří jasně: je reálná naděje rehabilitovat gotickou omítkovou vrstvu… (4)

Literatura:

  1. Aleš Kadlčák, 30x o Zvíkovu a 3 k tomu, 2016
  2. Josef Soukup a Zdeněk Wirth, Zvíkov, Památky archaeologické a místopisné, 1909
  3. Restaurátorská zpráva o restaurování nástěnných maleb v sakristii, SH Zvíkov, 1983, NPÚ České Budějovice
  4. Zpráva o restaurátorském průzkumu v sakristii SH Zvíkov, 1996, NPÚ České Budějovice
  5. Mor, Wikipedia
  6. Plague doctor costume, En.Wikipedia
  7. Benátský karneval: Znáte symboliku masek tradičních oslav v Itálii?
  8. Pavel Toufar, Český rok na vsi a ve městě, 2004

 

2 komentáře na “Hrad Zvíkov: Podivné kresby postav s ptačími zobany”

  1. Poctivé psaní!

    Zdá se, že ona královna své dítě brání. (V ruce – úplně moderní stojan.)

    Co je nad postavami? Baldachýn nebo delfín?

    Možná výjev z nějakého dobového vyprávění.

  2. Bludařský středověk

    Nesmíte zapomínat, že doba, kdy vznikly předmětné kresby, byla plná pověr, magie a kouzelnictví. Nevyhýbalo se to ani hlavám pomazaným světským i duchovním. Proto pátrejte také tímto směrem.

Napsat komentář: Bludařský středověk Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*