Hrad Zvíkov: Existuje úniková chodba z hradu ?

Jako každý správný středověký hrad, je i Zvíkov obestřen pověstmi o údajných únikových podzemních chodbách. Zvíkov byl skutečně několikrát neúspěšně obléhán a obráncům by se určitě tajná podzemní chodba hodila. Zejména když víme, že při obléhání v 17. století si stavovští obránci hradu hravě obstarali zásoby, pro které si došli dokonce až na nedaleký hrad Orlík. Jak to asi udělali?

Pověsti:

O tajné podzemní chodbě hovoří „už odnepaměti“ pověsti. V podzemí totiž má být ukryt poklad a to ne jen tak ledajaký. Údajně má jít o poklad českou zemi důležitý, nikoliv jen nějaké cennosti. Patří prý blanickým rytířům, kteří – až pobijí nepřátele po výjezdu z hory Blaník – si jej přijdou vyzvednout.

Chodba má vést od hradu až ke kapličce sv.Anny, což je asi 2 km vzdušnou čarou. Pokud by vedla podél řeky Otavy, natáhla by se na nějakých 3,5 km, možná i více. Bylo by možné takovou chodbu vybudovat, když by vedla pravděpodobně žulovým masívem?

O možném vyústění této chodby hovoří pověst otavských vorařů. Ti prý jednoho dne spatřili pod kaplí sv.Anny osvětlenou jeskyni. Přirazili tedy ke břehu a vydali se k ní. Jeden z nich však prý uklouzl a zaklel. V tu chvíli se objevil obrovský černý pes se svítícíma očima. Vyděšení voraři utekli zpátky na vor a odrazili od břehu. Od té doby prý jeskyni už nikdo nespatřil…

Reálie:

Hledání případné únikové chodby velmi komplikuje skutečnost, že v 60. letech 20. století vybudovaná Orlická přehrada zvedla hladinu Otavy i Vltavy u Zvíkova o 25 metrů. Je tedy více než pravděpodobné, že část, nebo celou chodbu, zatopila voda Orlické přehradní nádrže.

Naše pozornost se nejprve obrátí na sklepní prostory, které se nabízejí jako nejpravděpodobnější výchozí body takové chodby. Na Zvíkově jich několik je.

Sklepní místnosti byly v bývalém hradním pivovaru, naproti Hlízové věži. Pivovar se nedochoval, místo je nepřístupné a sklepy byly zasypány sutí.

pivovarVýchodní stěna bývalého pivovaru. Zde je vidět, že původní terén byl mnohem níže.

Dále je několik sklepních místností v severní části hradu. Dnes slouží jako skladiště, dříve byly součástí koníren.

A pak tu máme sklepní prostory uvnitř hradního paláce. Některé sloužily jako hradní cisterny, tedy zásobárny s vodou.

cisterna

Nejzajímavější je ovšem sklep u hradní kuchyně ve východním křídle hradního paláce. Je celý vytesaný do žulové skály, vede slušně hluboko. První, co vás ve zhruba obdélníkové místnosti upoutá je tajemný kříž, vytesaný ve skále.

kriz

Tentokrát nejde o kamenickou značku, kříž je vytesán přímo do skály. Evidentně je to znak, který má na něco upozorňovat. Hned vedle totiž začíná podzemní chodba.

usti_chodby

Je úzká, musí se v ní lézt po kolenou. Po sedmnácti metrech však končí. Při průzkumu chodby v roce 2005 jsme konec chodby zkoumali s nadějí, že jde třeba o zával. Bohužel, chodba je nedokončená, na jejím konci je jednolitá skála. Podle našich odhadů chodba končí právě někde pod Hlízovou věží.

konec_chodby

 Tím však naše hledání tajné podzemní chodby na Zvíkově neskončilo.  Co když tajemná chodba nezačíná ve sklepě, ale je někde skrytá? Co když ústí do některé z hradních studní?

Hradní studny byly na Zvíkově prý tři. Jak ale zjistit, kde se přesně nacházely – v památkově chráněném místě historické lokality bez jejího narušení? Možnost se naskytla až ve spolupráci mezi badateli několika spolků – byl jí geologický radar Noggin 250, tedy zařízení schopné pomocí elektromagnetických impulsů identifikovat podzemní anomálie. Geologický radar nám sice přímo neřekne, že to pod námi je chodba, ale je schopen odhalit existenci podzemních dutin, i změny materiálů nacházejících se v hloubce několika metrů.

georadarGeologický radar Noggin 250 v akci.

Hledání chodby s pomocí georadaru je podrobněji popsáno v tomto článku. Přes úspěšnou identifikaci některých prvků na hradě a nalezení ústí tří studní, nebyla žádná podzemní chodba na Zvíkově, ani v okolí kaple sv. Anny, nalezena.

Znamená to, že tedy žádná chodba neexistuje? Nějakou dobu jsme si to opravdu mysleli. Jenomže… Co když chodba začíná až někde mimo hradní areál? Třeba ve stráni nad řekou Otavou? Co když nevede obtížnou a těžce prorazitelnou cestou v žulovém masivu, ale kopíruje břeh řeky Otavy v úpatí skály? A co když ústí nikoliv nahoře u kaple sv. Anny, kde jsme jej hledali, ale někde hluboko v údolí nebo ve skalách těsně nad otavským břehem pod kaplí? Bylo by to logické, výstup z chodby by byl na nenápadném místě – a odpovídalo by to i pověsti otavských vorařů. V tom případě by však bylo nalezení chodby v dnešní době velmi těžko proveditelné, protože se nachází desítky metrů pod vodní hladinou.  A možná je to tak dobře, poklad patřící blanickým rytířům, je tak dobře chráněn před chamtivými rukami vykradačů archeologických památek.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*