Loňský rok znamenal pro bývalé členy Projektu Záře jakési znovuoživení badatelské
činnosti, která doslova vstala z popela a dala vzniknout novému Týmu Záře. Ten byl
oficiálně ustaven na březnové hlavní poradě, kde byl zároveň jmenován i nový
koordinátor – Martin Chlebovský. Nejedno srdce tak mohlo zaplesat nad tím, že
veřejnost hledající odpovědi na nevyjasněné jevy nebude ponechána napospas
zavádějícím či neúplným informacím bůhví odkud.
Pokračování původního projektu podpořilo i překvapivě velké množství nově
nahlášených pozorování neidentifikovaných létajících objektů – a nejen těch
létajících! Zhruba padesátka ohlášených případů ukazuje, že lidé stále často vzhlížejí
k obloze, zajímá je dění nad námi a chtějí znát vysvětlení. Nejčastějším vysvětlením
případů bylo pozorování družic Starlink. Vzhledem k častým startům jednotlivých
misí (10–15 za měsíc, každá s 20–24 satelity) je o vesmírné divadlo v nejrůznějších
podobách postaráno.
Za nejzajímavější případ lze považovat pozorování tzv. „vláčku“ z 19. září 2025, a to
krátce po vypuštění družic z nosného stupně rakety Falcon 9. Úkaz byl viditelný nad
celou centrální Evropou. Jednotlivé satelity letěly tak těsně u sebe, že vytvářely
objekt tvaru doutníku s pomyslnými svítícími okénky. U tohoto pozorování jsme
využili i spolupráci se zahraničními badatelskými kluby, abychom si potvrdili naše
závěry.
Neméně zajímavý byl i denní úkaz z 8. srpna 2025 nedaleko Borotína – jasné
světelné objekty připomínající plameny. Týmu Záře se dostal do rukou videozáznam
zachycující kulovitý žlutobílý objekt, který se jakoby přeléval ze strany na stranu. Toto
pozorování zpočátku členy trochu překvapilo, možná i zmátlo, ale díky spolupráci s
virtuální komunitou vědecky orientovaných evropských badatelů UFO se podařilo
záhadu rychle objasnit. Šlo o vycházející úplněk Měsíce, jehož světlo nasvěcovalo
oblaka.
A protože se nezaměřujeme pouze na létající anomálie, došlo v loňském roce i na
provedení experimentu s digitální infra kamerou, který měl přinést jasnější závěry k
jednomu staršímu případu. V srpnu 2024 zaznamenal při sledování zvěře jistý
myslivec na termokameru objekt výrazně chladnější než okolí. Neobvyklý záznam ho
zarazil natolik, že se obrátil na náš tým. Experiment měl zdokumentovat chování
různých předmětů na termokameře a pomoci tak s rozluštěním záhady. Tým se
domníval, že by mohlo jít buď o kovovou součást zemědělské techniky, nebo o
zmrzlý předmět. Výsledky experimentu potvrdily, že obě možnosti jsou reálné – jenže
kde by se uprostřed srpna na poli vzal zmrzlý objekt?
Inu některé záhady mohou zůstat nevyřešené, jiné se objasní až časem, třeba při
řešení dalších případů. A právě to je na této práci fascinující.
A tak si přejme, aby i letošní rok přinesl zajímavá pozorování – a možná i pár těch
příjemně tajemných záhad.
Plánujete nějaké vědecké analýzy o UFO / UAP v roce 2026? Jsme jako Češi v tomhle oboru poměrně pozadu – Wurzburská univerzita pořádá každoročně vědeckou konferenci o UAP. Ve Švédsku docentka Beatriz Villaroel uplynulý rok úspěšně publikovala vědecký článek, kde dle původních skleněných astronomických desek poznala, že na obloze máme neznámé objekty již od 50. let, kdy na nebi ještě nebyly žádné lidské satelity. Minulý rok byla v Itálii vědecká konference o UAP od iniciativy SOL (řízená prof. Garry Nolan) – jediní češi jsme tam byli já a můj kamarád. Díky zkušenostem ze SOL musím říct, že Evropě (a Česku dvakrát tolik) ujíždí vlak, co se týče jak vládní transparentnosti ohledně UAP, tak vědeckého bádání v téhle oblasti. Je to škoda, nemyslíte?
– Mgr. Jan Procházka ( @kamosi_z_kosmu )